Povrchy v Plzni se rozpálí až na 60 °C. Jak přežít vedro a co města dělají pro ochlazení ulic

Nejnáročnější situace bývá ve velkých městech, kde se teplo kumuluje v betonu, asfaltu, dlažbě a na střechách. Rozpálené povrchy navíc vydávají nahromaděné teplo ještě dlouho po západu slunce. Horké dny i tropické noci proto mohou být v hustě zastavěných ulicích výrazně nepříjemnější než v parcích, u vody nebo v okolní krajině.

Povrchová teplota se od teploty vzduchu výrazně liší

Teplotní mapy měst zachycují takzvanou povrchovou teplotu, tedy množství tepla vyzařovaného silnicemi, chodníky, střechami, parkovišti nebo vegetací. Nejde proto o stejnou hodnotu, jakou uvádějí běžné meteorologické stanice.

Meteostanice měří teplotu vzduchu ve výšce přibližně dvou metrů nad zemí, ve stínu a za přesně stanovených podmínek. Povrchy jsou však vystaveny přímému slunečnímu záření a podle barvy, materiálu, vlhkosti a schopnosti odvádět teplo se zahřívají rozdílně. Tmavý asfalt, beton nebo plechové střechy proto mohou mít během horkého dne teplotu o desítky stupňů vyšší než okolní vzduch.

V Plzni se nejvíce přehřívá průmysl, centrum a velká sídliště

Plzeň má kvůli průmyslové historii a rozsáhlé zástavbě velký podíl zpevněných ploch. Mezi nejteplejší místa patří průmyslová zóna Borská pole, areál plzeňské Škody, okolí pivovaru Pilsner Urquell a další průmyslové areály.

Výrazně se ale přehřívá také širší centrum a některá velká panelová sídliště. Problémem je kombinace asfaltu, betonu, střech, nedostatku stínu a menšího množství ploch, do kterých by se mohla vsakovat voda. Povrchová teplota se na některých místech může během extrémních veder přiblížit až 60 °C.

Plzeň zapnula mlžítka, pítka a pumpičky

Nejrychlejší pomoc přinášejí vodní prvky. Plzeň letos znovu zprovoznila šest mlžítek, která se automaticky zapínají při teplotách nad 26 °C. Najdete je v Mlýnské strouze, na náměstí Republiky, v Křižíkových sadech, v Kopeckého sadech u fontány Corso a na dvou místech v sadech Pětatřicátníků.

Síť doplňuje šest veřejných pítek a devět pumpiček. Pítka jsou například v Borském parku, v Červeném Hrádku, na Mikulášském náměstí, na Koterovské návsi, v Mlýnské strouze nebo na dětském hřišti v Jetelové ulici.

Přesná místa jsme popsali v článku Kde se v Plzni ochladit? Město zapnulo mlžítka, pítka i pumpičky.

Rozpálené ulice chladí kropicí vůz

V tropických dnech vyráží do centra Plzně také kropicí vůz. Za jednu směnu dokáže projet stanovený okruh až osmkrát. Voda ochladí rozpálený asfalt a chodníky, její účinek je ale kvůli rychlému odpařování pouze dočasný.

Zařízení proto stejné ulice projíždí opakovaně, především v době největšího horka. Podrobnosti najdete v článku Rozpálený asfalt v Plzni chladí kropicí vůz. Do ulic vyráží opakovaně.

Stromy, zelené střechy a dešťová voda pomohou dlouhodobě

Mlžítka a kropení přinášejí okamžitou úlevu, dlouhodobé řešení ale spočívá především ve větším množství zeleně, stínu a propustných povrchů. Plzeň proto připravuje nové výsadby stromů, retenční záhony, zelené tramvajové pásy a úpravy veřejných prostranství.

Stromy a další vegetace mají přibýt například na náměstí Republiky. Letní výsadbu však město muselo kvůli extrémnímu horku a suchu odložit. Nové jilmy mají v budoucnu poskytovat stín a využívat vodu zachycenou v retenčních rýhách. Součástí úprav budou také dvě další mlžítka. Více jsme psali v článku Stromy na náměstí Republiky musí počkat. Výsadbu odložila vedra a sucho.

Proměnou procházejí také sady Pětatřicátníků. Přibude zde deset platanů, nové keřové a trvalkové záhony, automatická závlaha a objekty se zelenými střechami. Podrobnosti přináší článek Sady Pětatřicátníků se mění. Město slibuje více zeleně i nové stánky.

Od června 2026 mohou o příspěvek na zelenou střechu žádat také majitelé domů, bytová družstva a společenství vlastníků. Vegetační střechy pomáhají zadržet dešťovou vodu, méně se rozpálí a ochlazují své bezprostřední okolí. Podmínky podpory shrnuje článek Plzeň přispěje lidem na zelené střechy. Žádosti lze podávat do konce listopadu.

Kde se ochladit u vody

Jednou z nejpříjemnějších možností je pobyt u přírodních koupališť nebo venkovních bazénů. Před cestou je ale vhodné ověřit aktuální kvalitu vody. Dlouhé období horka může podpořit množení sinic a řas, zejména v nádržích s větším množstvím živin.

Dobrou kvalitu si na konci července drží Velký Bolevecký rybník. Voda u hráze i na Ostende byla podle posledního hodnocení vhodná ke koupání, bez výrazného výskytu sinic a s mimořádně dobrou průhledností. Aktuální informace najdete v článku Bolevák má i po vedrech skvělou vodu. Bez sinic je průhledný až do hloubky.

Další možnost nabízí městské přírodní koupaliště v Rokycanech. Areál s kapacitou kolem 2500 návštěvníků prošel před sezonou čištěním a u dětského hřiště s vodními prvky přibylo nové zastínění. Přípravy jsme přiblížili v článku Rokycanské koupaliště se napouští. Největší přírodní areál v kraji chystá sezonu.

Kvalita vody ale není všude stejná. Na některých místech v kraji se během léta objevily sinice, řasy nebo nižší průhlednost. Přehled sledovaných lokalit nabízí článek Kvalita vody se v části koupališť zhoršila. Sinice jsou na Hracholuskách i Košutce.

Jak se chránit před vedrem

Základem je přizpůsobit horku denní režim. Ministerstvo zdravotnictví doporučuje omezit pobyt na přímém slunci zejména mezi 11. a 16. hodinou a největší fyzickou námahu přesunout na ráno nebo večer.

• Pijte průběžně během celého dne, nečekejte až na pocit silné žízně.
• Vhodná je voda, minerální voda nebo neslazený čaj. Alkohol organismus dehydratuje.
• Noste lehké, volné a prodyšné oblečení.
• Chraňte hlavu pokrývkou a pokožku opalovacím krémem.
• Při cestách městem využívejte parky, stinné strany ulic a místa s pítky.
• Sport, práci na zahradě i náročnější pochůzky odložte na chladnější část dne.
• Nikdy nenechávejte děti ani zvířata v zaparkovaném automobilu, a to ani na několik minut.

Při cestování je vhodné mít vlastní zásobu vody a počítat s možnými komplikacemi. Vysoké teploty zatěžují také železniční techniku a klimatizaci. České dráhy proto doporučují sledovat aktuální provoz a při delších cestách mít dostatek tekutin. Více v článku Vedra až 39 stupňů mohou zkomplikovat cestování vlakem.

Jak udržet chladnější byt

Okna je vhodné otevírat hlavně v noci a brzy ráno, kdy je venkovní vzduch chladnější. Jakmile začne teplota venku stoupat, pomůže okna zavřít a zatáhnout žaluzie, rolety nebo závěsy. Nejúčinnější je venkovní zastínění, které zabrání slunečním paprskům dopadat přímo na sklo.

Ventilátor sice nesnižuje teplotu vzduchu, ale zlepšuje odpařování potu a může zvýšit pocitový komfort. Klimatizaci je vhodné nastavit tak, aby rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nebyl zbytečně velký. Prudký přechod z rozpálené ulice do velmi chladné místnosti představuje pro organismus další zátěž.

Největší pozornost potřebují senioři a malé děti

Vedro nejvíce ohrožuje seniory, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocné a lidi užívající některé druhy léků. Rodiny a sousedé by měli pravidelně kontrolovat zejména osoby, které žijí samy. Důležité je ověřit, zda mají dostatek tekutin, možnost větrat v chladnější části dne a místo, kde se mohou ukrýt před sluncem.

Pokud se objeví výrazná slabost, nevolnost, bolest hlavy, zmatenost nebo porucha vědomí, je nutné člověka přesunout do stínu či chladnější místnosti, začít ho šetrně ochlazovat a při vážných potížích přivolat zdravotnickou pomoc.

Krátkodobá úleva nestačí

Mlžítka, pítka, kropicí vozy a koupaliště pomáhají zvládnout konkrétní tropické dny. Dlouhodobě ale budou rozhodovat především stromy, parky, zelené střechy, propustné povrchy a schopnost měst zadržet dešťovou vodu.

Právě dostatek stínu a vegetace může zabránit tomu, aby se ulice, náměstí a sídliště během dalších vln veder měnily v rozsáhlé tepelné ostrovy. Opatření, která dnes vznikají v Plzni, Rokycanech a dalších městech kraje, proto nejsou jen otázkou příjemnějšího léta. Stávají se důležitou součástí ochrany zdraví i budoucí podoby měst.