ŠETŘENÍ NA BEZPEČÍ? STÁT VÝRAZNĚ ŠKRTÁ DOTACE PRO DOBROVOLNÉ HASIČE

V Česku fungují tisíce jednotek sborů dobrovolných hasičů a v řadě obcí jsou právě oni první, kdo vyjíždí k požárům, dopravním nehodám nebo při povodních a vichřicích. Profesionální hasiči dobrovolníky školí a metodicky vedou, základní provoz ale leží hlavně na obcích – od vybavení přes zázemí až po spoluúčast na investicích.

Hasičský záchranný sbor zároveň upozorňuje, že část techniky dobrovolných jednotek už dlouhodobě přesluhuje a že potřeby v modernizaci i stavbách zbrojnic jsou násobně vyšší než objem dotací. V praxi to znamená, že bez kombinace státních, krajských a obecních peněz řada záměrů vůbec nevznikne, případně se roky odkládá.

Výrazný propad podpory od státu

V původních rozpočtových návrzích se objevila i výrazně nižší částka (desítky milionů), která se následně navyšovala. Aktuální hodnota 310 milionů korun je ale pořád zhruba polovinou oproti částkám, které byly pro obce k dispozici v předchozích letech. Ministerstvo vnitra zároveň argumentuje tím, že v minulosti část prostředků zůstávala nevyčerpaná a že chce tlačit na průběžnější čerpání.

Opačný pohled mají obce a jejich sdružení. Sdružení místních samospráv ČR mluví o tom, že takový zásah je v rozporu s deklarovanými prioritami státu a že nejvíce ohrozí investice do zbrojnic a obnovy techniky, kterou malé obce samy neutáhnou.

Plzeň

V Plzni se potřeba investic ukazuje na zázemí jednotek přímo ve městě. Městská část Slovany má více dobrovolných jednotek a v okrajové části Hradiště se rozběhla stavba nové, větší zbrojnice financovaná z městských peněz. Další rekonstrukce se v minulosti podařily právě díky kombinaci dotací. Ukazuje se tak typický model: když se dotace ztenčí, roste tlak na rozpočty měst a obcí nebo se projekty odkládají.

Zbiroh

Ve Zbirohu na Rokycansku pomohla dotace alespoň s pořízením techniky. Město a jednotka díky příspěvkům pořídily nový hasicí přívěs, protože starší vybavení už neodpovídalo potřebám. Jenže stavební část je tradičně nejtěžší – rekonstrukce zbrojnice je pro řadu měst a obcí bez významné státní pomoci prakticky nedosažitelná.

Vejprnice, Klatovy, Babylon, Břasy, ...

Podle informací z regionu byla pro rok 2025 vázaná podpora ministerstva vnitra (a navazující spolufinancování kraje) směrována do více obcí v Plzeňském kraji. Jmenovitě se mluvilo o Vejprnicích a Klatovech, kde šlo o stavbu nové požární zbrojnice, a dále o Babylonu, Břasech a Bezdružicích, kde měly dotace pomoci s rekonstrukcemi stávajících zbrojnic. V těchto případech se zároveň opakuje podmínka, že krajské peníze navazují na přiznanou dotaci MV, a bez ní se celý finanční plán rozsype.

Obce musí zbrojnice řešit po etapách

Typickou ukázkou „etapizace“ je malá obec Hlince na severním Plzeňsku. Z dostupných informací vyplývá, že obec využila krajskou podporu na stavební úpravy hasičské zbrojnice postupně po etapách – v jednom roce šlo o nástavbu, v dalším o přístavbu. Právě etapové řešení je v praxi častou reakcí na to, že obce nemají šanci zaplatit stavbu nebo zásadní rekonstrukci najednou.

Plzeňský kraj přidává vlastní peníze

Vedle státních dotací existuje i krajská vrstva podpory. Plzeňský kraj pro rok 2026 zveřejnil, že na podporu dobrovolných hasičů vyčleňuje historicky nejvyšší částku v řádu desítek milionů korun. Krajské peníze míří jak na vybavení a techniku, tak i na zázemí a vybrané stavební projekty. I tady ale platí, že kraj nemůže dlouhodobě nahradit výpadek státu v investicích, které se v součtu pohybují v miliardách.

Méně investic a delší čekání

Pokud se objem státních dotací nevrátí na úroveň předchozích let, největší tlak bude tradičně na dvě položky: cisterny a zbrojnice. Technika se dá někdy „zachránit“ opravami nebo dočasnými řešeními, u zbrojnic to ale často nejde – nevyhovující dispozice, chybějící zázemí nebo technické limity se bez rekonstrukce nezlepší. Výsledkem pak bývá odkládání projektů, prodlužování etap a vyšší zátěž obecních rozpočtů.

Shrnutí

Státní dotace pro dobrovolné hasiče mají podle návrhů pro letošek klesnout na 310 milionů korun, zatímco v předchozích letech se pohybovaly kolem 710 milionů ročně. V Plzeňském kraji se to promítá do konkrétních investic: Plzeň řeší nové zázemí, menší obce etapizují opravy zbrojnic a jinde se shání spolufinancování na cisterny. Kraj navíc navyšuje vlastní podporu, ale sám nedokáže nahradit výpadek státu u investic, které se v součtu počítají na miliardy.

V řadě menších obcí a okrajových částí měst jsou často první na místě události. Bez nich by se v některých lokalitách prodlužovaly dojezdové časy a systém by byl méně odolný při povodních a rozsáhlých kalamitách.

V praxi hlavně pomalejší obnovu techniky a odklady staveb. Obce častěji volí etapové rekonstrukce zbrojnic nebo hledají vyšší spoluúčast z vlastních rozpočtů a z krajských titulů.

U zbrojnic a vozidel. Plzeň řeší nové zázemí, malé obce jako Hlince musí postupovat po etapách a jinde se shání spolufinancování na cisterny nebo přívěsy.

Pomoci může výrazně, ale dlouhodobě ne úplně. Krajské programy jsou důležité, jenže investiční potřeby dobrovolných jednotek jsou v součtu vyšší, než co dokáže ufinancovat krajský rozpočet.