Od roku 1926 slouží Plzni. Krematorium na Ústředním hřbitově připomnělo stoleté výročí

Krematorium na Ústředním hřbitově v Plzni bylo slavnostně otevřeno 16. května 1926. Sto let provozu připomíná nejen významnou architekturu Hanuše Zápala, ale i proměny celého areálu, do kterého město postupně investuje a doplňuje nové prostory pro rozloučení i pietní místa.

obrázek: Od roku 1926 slouží Plzni. Krematorium na Ústředním hřbitově připomnělo stoleté výročí

Plzeňské krematorium na Ústředním hřbitově oslavilo sto let provozu. Slavnostně bylo otevřeno 16. května 1926 a od té doby slouží jako místo posledního rozloučení pro obyvatele Plzně a širšího Plzeňského kraje. Letos si výročí připomněli i představitelé radnice.

Primátor připomněl, že město do areálu dlouhodobě investuje. V posledních letech přibyly nové prostory pro rozloučení i další pietní místa a postupně se opravují komunikace v rámci hřbitova. Probíhá také rozsáhlejší obnova historických arkád s hrobkami významných osobností a sochařskou výzdobou.

Podle radního Jiřího Šrámka má budova hodnotu nejen z hlediska architektury, ale především jako služba lidem v těžkých chvílích. Důležité je podle něj, že se podařilo zachovat původní podobu stavby a zároveň ji přizpůsobit dnešním potřebám.

Ředitelka Správy hřbitovů a krematoria města Plzně Kateřina Šneberková doplnila, že v objektu dnes funguje hlavní smuteční síň i menší rozlučková místnost pro komorní obřady. Zázemí tvoří také prostory pro práci se zesnulými, chlazení a technický provoz. Smuteční obřady se v krematoriu konají každý pracovní den.

Od zákona z roku 1919 k otevření v květnu 1926

Myšlenka na vlastní krematorium v Plzni se zrodila ve 20. letech minulého století. Podnítil ji i zákon z roku 1919, který v českých zemích umožnil pohřbívání žehem. Město pak v roce 1923 zadalo projekt nové budovy a obřadní síně.

Návrh připravil architekt Hanuš Zápal. Jeho první verze u města neuspěla a do hry se dostal i architekt Pavel Janák. Nakonec byl realizován přepracovaný Zápalův návrh, protože radní zaujalo tradičnější pojetí a nižší náklady.

Stavba začala v listopadu 1924. Prováděla ji plzeňská stavební firma Františka Vachty. O necelé dva roky později, 16. května 1926, se budova otevřela veřejnosti. Za prvních deset let provozu, tedy mezi lety 1926 a 1936, se v Plzni zpopelnily necelé tři tisíce zesnulých. Dnes se počet kremací pohybuje v řádu tisíců ročně.

Řecký kříž, strmá střecha a výzdoba se symbolikou

Objekt stojí na půdorysu řeckého kříže. Dominantou je centrální obřadní síň, k níž přiléhají technická a správní křídla. Stavbu charakterizuje strmá sedlová střecha s ateliérovým oknem, geometricky pojaté hmoty a výtvarná výzdoba.

Pozornost upoutávají poloplastiky slovanského bojovníka a truchlící dívky. Výrazný je i interiér obřadní síně, kterou doplňuje kopule se štukovou ornamentikou připomínající květ.

Areál se mění. Přibyly nové prostory i „pohřebiště ke kořenům“

Město Plzeň v posledních letech postupně zlepšuje služby na Ústředním hřbitově. Kromě úprav cest a pietních míst vznikly nové prostory pro rozloučení. Správa hřbitovů v areálu zprovoznila také pohřebiště „ke kořenům“, které je součástí Lesního hřbitova.

Pro návštěvníky je důležité i praktické fungování areálu. V letní sezoně (od 1. dubna do 30. září) je Ústřední hřbitov otevřen denně od 7 do 19 hodin. Podrobnosti a aktuální informace zveřejňuje Správa hřbitovů a krematoria na svém webu.

Ať vám nic neunikne!

Sledujte denní zprávy z vašeho regionu na našem Facebooku.

Sledovat na Facebooku


Další články