U CHANOVIC PROTESTOVALI STOVKY LIDÍ PROTI ÚLOŽIŠTI JADERNÉHO ODPADU

V Pošumaví se v sobotu 10. ledna 2026 znovu sešli obyvatelé, kteří odmítají plánované hlubinné úložiště jaderného odpadu v lokalitě Březový potok u Chanovic na Klatovsku. Na protestní pochod dorazilo zhruba 400 lidí. Neodradil je ani sníh a mráz.

Trasa měřila přibližně deset kilometrů a vedla okolím přírodního parku Horažďovická pahorkatina. Účastníci chtěli připomenout, že odpor v regionu trvá desítky let a že obce podle místních zástupců nechtějí rezignovat na vliv při rozhodování o úložišti.

Nejde jen o úložiště, ale i o to, kdo rozhoduje

Starosta Chanovic Petr Čotek upozorňuje, že část sporu se netočí jen kolem samotného úložiště, ale hlavně kolem nastavení pravidel. Podle něj stát obce odsunul do pozadí a možnosti místních ovlivnit záměr jsou slabé. Některé obce již podaly žaloby, další spory jsou v řešení.

Obce podle starosty neplánují fyzicky bránit geologickým pracím, spoléhají na právní kroky a tlak na politiky.

Vrty a průzkumy mají pokračovat

V posuzovaných územích mají začít vrty a další geologické práce. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) podle dostupných informací vybrala dodavatele. Chanovice zároveň avizovaly, že firmám neumožní vstup na obecní pozemky a podobný postup doporučily i soukromým vlastníkům. Starosta ale připouští, že kraj by mohl obecní zákaz zrušit.

Iniciativa, která protesty v oblasti dlouhodobě sleduje, uvádí, že místní se staví i proti plánovaným průzkumným vrtům, které by měly začít na jaře 2026.

Čtyři lokality v Česku. Rozhodnutí má padnout do roku 2030

Březový potok je jednou ze čtyř oblastí, kde stát prověřuje možnost vybudovat hlubinné úložiště. Dalšími lokalitami jsou Horka (mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím), Hrádek (u Jihlavy) a Janoch (v oblasti Temelína). Vláda má mezi nimi vybrat finální a záložní místo do roku 2030.

Podle místních zástupců zahrnuje lokalita Březový potok širší území: desítky menších sídel a tisíce obyvatel.

Kompenzace -místní chtějí víc než „desítky milionů“

Starostové z regionu dlouhodobě upozorňují také na finanční stránku věci. Tvrdí, že pokud stát uvažuje o stavbě, která zásadně ovlivní život v okolí, měl by nabídnout výraznější podporu. Jako příklad zmiňují Finsko, kde podle nich stát poskytuje podstatně vyšší kompenzace pro dotčená území.

V minulosti se mluvilo i o hydrogeologickém monitoringu v posuzovaných lokalitách. Ten má mapovat chování vody v území a posoudit související podmínky pro případnou stavbu. Náklady se v dřívějších odhadech pohybovaly kolem 139 milionů korun a práce měly trvat zhruba 18 měsíců.