Vláda rozhodla navzdory odporu obcí. Plzeňský kraj dostal šest zón pro rychlejší výstavbu větrníků

V Plzeňském kraji zůstalo nakonec šest takzvaných akceleračních oblastí pro větrné elektrárny. Jde o vymezené zóny, kde stát slibuje rychlejší povolování projektů obnovitelných zdrojů. Čtyři z těchto oblastí leží na Plzeňsku, tedy v širším okolí Plzně. Vyplývá to z finální podoby změny územně plánovací dokumentace.

Debata o jejich umístění probíhá v regionu už delší dobu. Plzeňský kraj začal připravovat vlastní podklady pro vymezení zón pro obnovitelné zdroje už v roce 2025. Původně se mluvilo až o několika desítkách nových větrníků.

Akcelerační oblasti mají zkrátit cestu k povolení větrníků hlavně tam, kde se podle státu dají očekávat menší střety s ochranou přírody a se zájmy obcí. Vymezení zóny však neznamená automatický souhlas se stavbou. Investor i tak musí projít povolovacími kroky a splnit podmínky, které úřady stanoví.

Kde má Plzeňský kraj vymezené zóny

Podle schválených podkladů má Plzeňský kraj šest akceleračních oblastí pro větrnou energii. Čtyři z nich spadají na Plzeňsko, další dvě leží mimo něj.

• Plzeňsko (4 oblasti): Řenče, Střížovice, Únětice, Bílá hora
• Mimo Plzeňsko (2 oblasti): Vrabčiny, Bílá Skála

Právě jižní část Plzeňska patřila v posledních měsících k místům, kde se o větrnících mluvilo nejhlasitěji. Mezi Řenčemi, Letinami a Měčínem se podle dřívějších plánů uvažovalo o projektu zahrnujícím až padesát větrných elektráren vysokých kolem 250 metrů. Obce upozorňovaly na husté osídlení a požadovaly, aby lidé měli možnost do podobných projektů promluvit dříve, než se zóny na mapě „zabetonují“.

Vláda zóny zmenšila, tlak z regionů byl silný

Stát finální návrh oproti původním mapám omezil. První zveřejněná podoba počítala v Plzeňském kraji přibližně se šedesáti větrnými elektrárnami ve zrychleném režimu. Záměr vyvolal zejména na jihu regionu silný odpor a vznikla také petice proti rozsáhlým akceleračním oblastem.

Proti původnímu státnímu návrhu se postavil také kraj. Krajští radní v květnu oznámili, že odmítají plán na desítky větrníků a pošlou ministerstvu zásadní připomínky. Ministerstvo pro místní rozvoj následně uvedlo, že do úprav promítlo připomínky krajů, obcí i veřejnosti a zpřísnilo podmínky ochrany přírody, krajiny a zdraví lidí.

Na Plzeňsku se odpor projevil i na obecních zasedáních. Proti navrhovaným zónám se společně postavilo více než dvacet obcí z jihu Plzeňska. Například Řenče už dříve oznámily, že se staví proti vymezení akceleračních zón na svých katastrech. Starostové dávali kraji najevo, že nechtějí, aby o velkých zásazích do krajiny rozhodoval stát bez místní debaty.

Co akcelerační oblast mění a co ne

Hlavní rozdíl je v rychlosti a režimu posuzování. Akcelerační oblast má přinést jednodušší povolování s kratšími lhůtami a jasnějšími pravidly pro posuzování dopadů. Nejde ale o „povolení předem“. Už během připomínkování vyvolal návrh mimořádný zájem veřejnosti a ministerstvo obdrželo velké množství připomínek a námitek proti navrženým zónám.

Pro obce je důležité i to, že větrné elektrárny lze teoreticky povolit mimo akcelerační zóny - jen se na ně nevztahuje zrychlený postup. V praxi tak může rozhodovat nejen mapa, ale také ochota investora podstoupit delší a složitější proces.

Co bude dál na Plzeňsku

Schválené zóny budou pro investory i úřady důležitým vodítkem. Zda se některá z oblastí skutečně promění ve staveniště, ukážou až konkrétní záměry a další řízení. Postoje jednotlivých obcí a jejich obyvatel se přitom liší. Zatímco v některých lokalitách se lidé staví ostře proti, například v Životicích dali obyvatelé větrné elektrárně v referendu zelenou.

Na Plzeňsku tak lze očekávat pokračující střet dvou pohledů. Jedni prosazují rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů, energetickou soběstačnost a finanční přínosy pro obce. Druzí poukazují na hluk, dopady na krajinný ráz, výšku moderních turbín a jejich blízkost k obytné zástavbě.