Zrádná ohniska pod povrchem. Proč hasiči kontrolují i zdánlivě uhašená místa?

Skrytá ohniska pod povrchem patří u požárů polí a travních porostů k největším rizikům. Oheň nemusí být nebezpečný jen ve chvíli, kdy jsou vidět plameny. Doutnat může dál ve spodní vrstvě suché trávy, ve zbytcích rostlin, kořenech nebo organickém materiálu těsně pod povrchem.

Právě na tuto zrádnost upozorňuje i požár polního porostu a trávy u Horoušan na Hostouňsku. Hasiči k němu vyjížděli ve čtvrtek 31. července. Podle prvotního hlášení byly na místě vidět plameny, přesná rozloha požáru ale v době oznámení nebyla zřejmá.

K události vyjela cisterna CAS 30 Tatra. Druhá cisterna CAS 20 Scania původně mířila k jiné události, později se ale přesunula právě k požáru pole. U podobných zásahů bývá důležitá nejen rychlá likvidace viditelného ohně, ale také důkladná kontrola celého požářiště.

Oheň může pokračovat i bez plamenů

Požáry polí a suché trávy se za teplého a větrného počasí šíří velmi rychle. Plameny postupují po povrchu a během krátké chvíle mohou zasáhnout větší plochu. Tím ale riziko nekončí. I po sražení hlavního ohniska může zůstat část požáru skrytá pod povrchem.

Doutnající místa se mohou držet v kořenovém systému, ve vrstvě suché trávy nebo v drobných zbytcích porostu. Na první pohled pak může místo působit jako uhašené. Stačí ale vítr, další vysušení nebo drobný přísun kyslíku a oheň se může znovu rozhořet.

Hasiči proto kontrolují i okolí požářiště

Právě proto nestačí u podobných zásahů sledovat jen viditelné plameny. Hasiči musí zasažené místo důkladně prolít vodou, rozhrabat problematické části a zkontrolovat okraje požářiště. Důležité je i okolí, kam se mohly žhavé zbytky dostat větrem.

U požárů v porostu bývá složité také prvotní odhadnutí rozsahu. Oznamovatel často vidí kouř nebo plameny jen z jedné strany. Skutečná plocha požáru se ale může ukázat až po příjezdu jednotek na místo. I proto hasiči k podobným událostem vyjíždějí s cisternami, které mají dostatek vody pro rychlý zásah i následné dohašování.

Rozhodují první minuty

U požárů polí, luk a travních porostů rozhodují první minuty. Pokud lidé vidí kouř nebo plameny v porostu, měli by ihned volat tísňovou linku 150 nebo 112. Pomůže co nejpřesnější popis místa, směr šíření ohně a informace, zda jsou v blízkosti domy, les, zemědělská technika nebo elektrické vedení.

V letních měsících vznikají podobné požáry nejčastěji kvůli suchu, neopatrnosti nebo technice v terénu. Rizikem mohou být odhozené nedopalky, práce se stroji, jiskry nebo rozdělávání ohně v nevhodných podmínkách. Suchá tráva a strniště dokážou hořet velmi rychle, a to i tam, kde se požár zpočátku nezdá rozsáhlý.

Případ u Horoušan tak připomíná, že u požárů v přírodním porostu není důležité jen rychle uhasit plameny. Stejně podstatné je najít a zlikvidovat skrytá ohniska, která by mohla způsobit nové rozhoření.