Po několikaletých debatách se totiž v listopadu 1907 dohodli starosta města Klatov Alois Mašek a starosta okresu Klatovy Karel Hostaš, že společnými silami nechají postavit veřejnou okresní nemocnici. O čtyři roky později začala výstavba a 14. února 1914 byla nemocnice s téměř 200 lůžky slavnostně otevřena. O dva dny později přijala první pacienty. Od toho okamžiku uplyne tento týden 110 let. „Jsme hrdí, že Klatovská nemocnice je součástí historie našeho města a regionu,“ říká ředitel nemocnice Jiří Zeithaml s tím, že hlavní připomenutí výročí se uskuteční v rámci zprovoznění nového pavilonu dialýzy. Už dnes si ale mohou zájemci prohlédnout výstavu historických fotografií 110 let na Křesťanském vrchu.
Výstava: 110 let na Křesťanském vrchu
Zdravotnictví a medicína se v Klatovech začala vyvíjet v podstatě ihned po vzniku města v druhé polovině 13. století. Od té doby bylo v Klatovech zřízeno několik takzvaných špitálů, byť svým charakterem odpovídaly spíše chudobincům. Zakládali je vesměs osvícení a movití občané s podporou cechů či církve. A pro potřeby vojska fungovaly v klatovských kasárnách od konce 18. století průběžně také dvě vojenské nemocnice, včetně hlavního armádního špitálu arcivévody Karla.
V Klatovech se narodila nebo zde studovala také řada významných osobností nejen české medicíny. Mimo jiné lékař Petra Voka, Valdštejnů a polského prince Vladislava IV. Matěj Burda, významní operatéři a průkopníci v oboru gynekologie Augus Breisky a František Kiwisch a z pozdějších známějších lékařů jsou spojeni s Klatovy například Josef Thomayer (vnitřní lékařství), Karel Pawlik (urologie) nebo Bohumil Prusík (vnitřní lékařství).
Město zřídilo svoji první nemocnici v roce 1859 v tehdejší Klášterské dnes Plánické ulici. Její kapacita 45 lůžek stejně jako prostory okolo, ale přestaly brzy postačovat a radní města začali plánovat výstavbu mimo město. Na jejím financování se dohodli s radními okresu, vzájemně si vypomohli s pozemky a v roce 1911 začali stavět.
Nemocnice za tři roky a dva miliony
Nemocnice je vyšla na dva miliony korun, zabrala 11,4 hektaru plochy, kde vzniklo deset nemocničních budov a stranou pak i hospodářský dvůr, který zajišťoval zásobování nemocnice potravinami i bylinkami. Oficiální název nemocnice zněl Jubilejní okresní nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. v Klatovech. Používanější a později rovněž oficiální označení bylo Všeobecná veřejná okresní nemocnice v Klatovech. Na svou dobu měla velmi moderní vybavení vč. ústředního vytápění horkou vodou, tiché signalizace z pacientských pokojů do lékařského pokoje a telefonního spojení mezi důležitými pracovišti a lékařskými byty.
Prvním primářem nemocnice byl MUDr. Bohumil Till. Po jeho předčasném úmrtí pak MUDr. Karel Dobruský. Spolu se čtyřmi sekundárními lékaři, externisty a řádovými sestrami pro ošetřovatelskou péči léčil pacienty s vnitřními nemocemi (interného charakteru) a prováděli i operativu (chirurgické zákroky). Ve čtyřech pacientských pavilonech (chirurgický, vnitřních nemocí, tuberkulózní, infekční) měli k dispozici 200 lůžek. Jejich počet ale během 20. let rychle rostl. Některé pavilony získaly první přístavby a počet lůžek se zvýšil na 264. Na počátku 30. let nemocnice každoročně hospitalizovala od čtyř do pěti tisíc pacientů a provedla od 1700 do 1900 operací.
813 lůžek, 215 tisíc pacientů a 1250 novorozenců
Největší rozmach zažila nemocnice na přelomu 60. a 70. let. Zatímco ještě v roce 1960 měla 506 lůžek, tak o šest let později už to bylo 813 lůžek (nejvíce v historii) na celkem 13 lůžkových odděleních/odborností. Ještě v roce 1971 bylo v nemocnici 765 lůžek. Od té doby se ale jejich počet postupně snižoval (1981 – 693 lůžek, 1991 – 588 lůžek, 2001 – 382 lůžek, 2011 – 343 lůžek, 2021 – 287 lůžek). Důvodem je rozvoj medicíny, který způsobil výrazné zkrácení průměrné doby hospitalizace (z cca 20 dnů v 60. letech na 6 dnů v roce 2013). Zatímco mezi roky 1964 a 1983 zaznamenala nemocnice v Klatovech každým rokem od 170 do 215 tisíc ošetřovacích dnů, od roku 2000 je to zpravidla kolem 70 tisíc ošetřovacích dnů ročně při velmi podobném počtu pacientů. Nejvíce dětí se v nemocnici rodilo v 70. letech. Každý rok kolem tisícovky novorozenců. Nejvíce v letech 1974 a 1976 - pokaždé přes 1250 dětí.
Největší proměnu zaznamenala nemocnice od svého otevření relativně nedávno, konkrétně v roce 2013. Tehdy začala v říjnu využívat zcela novou budovu nemocnice, kam se sestěhovala „pod jednu střechu“ většina lůžkových oddělení a nemocnice začala postupně opouštět sto let staré pavilony. „Další z původních budov opustíme v druhém čtvrtletí letošního roku, kdy otevřeme nový pavilon dialýzy. Vedle toho chystáme u současného monobloku přístavbu nového křídla, kde bude mimo jiné nový urgentní příjem, přesuneme sem veškeré nemocniční laboratoře, nové zázemí zde získá transfuzní pracoviště a vzniknou zde nové lůžkové stanice a zázemí pro personál. Budujeme moderní nemocnici pro další desetiletí,“ doplnil Jiří Zeithaml.
