Rok 2012 byl pro Správu Národního parku Šumava plný zásadních událostí. Dočasného ředitele a krizového manažera Jana Stráského v polovině roku vystřídal Jiří Mánek. V průběhu roku byla završena mise k zastavení žíru kůrovce. Díky dva roky trvajícímu aktivnímu přístupu skončila na Šumavě kůrovcová kalamita, hrozí ale jiná – ekonomická. Po dlouhých letech planých slibů se podařilo dokončit několik „superdůležitých“ dokumentů či projektů pro budoucnost Národního parku Šumava. Před dokončením je Plán péče, je projednána nová zonace, učinili jsme definitivní kroky k převodu důležitých pozemků z Pozemkového fondu ČR, vypracovali jsme strategický dokument, podle kterého budou moc nejen šumavské obce, získávat evropské peníze. V létě otevřeme hraniční přechod na Modrý sloup.
1) Konec kůrovcové kalamity
„Správa NP a CHKO Šumava zaznamenala v roce 2012 výrazný pokles těžby kůrovcem napadených stromů. Zatímco v roce 2011 dosáhl objem vytěžených kůrovcových stromů 239 027 m3, v roce 2012 to k 7. prosinci letošního roku to bylo 76 188 m3 – tedy 32 procent objemu těžeb z roku 2011. Oproti roku 2010, kdy bylo za ekologického vedení pokáceno rekordní množství stromů napadených lýkožroutem smrkovým v historii NP Šumava - 347 000 kubíků, je podíl kůrovcových těžeb realizovaných v letošním roce 22 procent. Tento nám uvolňuje ruce pro systematickou a dlouhodobou péči o lesy Národního parku Šumava. Zejména pak pro nápravu druhové sklady lesů, kdy v programu Zelená Šumava nahrazujeme nežádoucí smrky jedlemi a buky. Je to běh na celá desetiletí,“ uvádí Jan Kozel, náměstek ředitele pro lesní ekosystémy.
2) Hledáme řešení ekonomické krize
„Správa Národního parku Šumava nebyla z hlediska ekonomiky zdravě fungující organizací. Po tučných letech, kdy se za tzv. ekologického vedení kácelo v lesích rekordní množství dřeva, doslova statisíce kubíků ročně, které se prodávaly za stamiliony ročně, jsme s překvapením museli konstatovat, že správa parku nemá v rezervním fondu nastřádáno na hubenější roky a o tomto faktu ani neinformovala ministerstvo. My jsme půl roku velmi intenzivně jednali a podařilo se nám získat dostatek prostředků. Společně se zřizovatelem nastavujeme systematické financování NP Šumava tak, abychom se v příštích letech nedostávali do ekonomicky svízelných situací, a aby i naši případní nástupci měli pro práci tolik potřebný klid,“ uvádí Jiří Kvapil, náměstek ředitele pro ekonomiku.
3) Plán péče je před dokončením
„Nejdůležitější koncepční materiál Správy Národního parku Šumava se po několika letech, kdy byla jednání zablokovaná, dokončuje. Ve spolupráci s Radou Národního parku Šumava jsme ustanovili odpovědnou pracovní skupinu a dokument připravujeme. Do Plánu péče rovnou vnášíme připomínky z ministerstva životního prostředí. Rada NP Šumava již schválila první polovinu dokumentu, tedy rozborovou část. Z té druhé poloviny, tedy návrhové části, je přibližně 90 procent hotovo s tím, že předpokládáme, že hotový dokument předáme ministerstvu již koncem února příštího roku. Tedy celých deset měsíců předtím, než by měl vejít v platnost,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
4) Odevzdáme návrh nové zonace
„Trvalo to 18 let. Teď se nám podařilo novou zonaci Národního parku Šumava projednat se všemi šumavskými obcemi. Máme podepsané protokoly se stanovisky k nové podobě zonace ze všech 22 obcí, které leží na území parku. Minulý týden tuto zonaci projednala Rada NP Šumava. Završili jsme tak všechny kroky, které nám ukládá zákon. Dlouhých 18 let všichni kritizovali současnou podobu a rozdrobenost první zóny, tak jak byla ustanovena v roce 1995. My jsme udělali všechny zákonné kroky k tomu, aby se první zóna zcelila. Za 18 let se to nikomu předtím nepodařilo. Nepotřebovali jsme k tomu žádné triky a intriky s vyhlašováním speciálních managementů, jako to bylo za tzv. ekologického vedení. Vše jsme pracně projednali a první týden v lednu návrh zonace předáme na ministerstvo životního prostředí,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
5) Na Šumavu se vrací rodinné farmy
„V Národním parku Šumava po celou dobu jeho existence mizelo z krajiny to, co k Šumavě vždy patřilo - oblast bezlesí, kulturní součást krajiny a prostor pro šetrné a přírodě blízké zemědělství. Po 21 letech se nám podařilo rozjet program péče o bezlesí, který dlouhá léta ležel ladem. Vytváříme tím podmínky pro několik rodinných farem, které na Šumavě hospodaří. Snažíme se zvětšit prostor pro stávající zemědělce. Jeden ze šumavských farmářů byl včera v Praze oceněn jako třetí nejlepší v celé republice. Je jím Pavel Vokál ze Strážného a včera z rukou ministra zemědělství přebral cenu pro jednoho nejúspěšnějších soukromých zemědělců. Ukázal tím, že i v národním parku je možné velmi úspěšně podnikat. Bezlesí se vedle lesa stalo prioritou naší péče o svěřené území,“ uvádí Miroslav Böhm, náměstek ředitele pro ochranu přírody.
6) Šumava je připravená na souboj o evropské peníze
„Resuscitovali jsme zablokované jednání o zásadním dokumentu KIPR - Krajinný integrovaný plán rozvoje. Příprava dokumentu zkolabovala již v roce 2010, zejména díky planým slibům, které odradily šumavské obce od spolupráce. Cílem dokumentu, který vznikl na základě Usnesení Vlády je definovat potřeby rozvoje regionu při respektování podmínek ochrany přírody. Součástí je i zásobník projektů, které by měli být nejen resortem životního prostředí podporovány při přijímání grantových prostředků v období 2014 až 2020. Nebylo to zcela bez komplikací, ale současný ministr životního prostředí Tomáš Chalupa může splnit Usnesení vlády, které ministrovi životního prostředí již v roce 2009 uložilo dokument vypracovat. Díky tomuto dokumentu je region Národního parku Šumava na příští plánovací období čerpání dotací připravený v předstihu,“ uvádí Jiří Kvapil, ekonomický náměstek ředitele.
7) Získali jsme důležité pozemky
„Konečně Správa NP a CHKO Šumava požádala o převod pozemků z pozemkového fondu. Seznam parcel jsme dohodli s ministerstvem a rovněž dohodli postup s pozemkovým fondem jak v Jihočeském tak Plzeňském kraji. Tím jsme ukončili možné spekulace s pozemky, kdy na Správu národního parku Šumava budou z Pozemkového fondu převedeny všechny pozemky v 1., 2. a většiny 3. zóny. Nežádali jsme pouze o pozemky, které byly již dříve v platných územních plánech orgánem ochrany přírody odsouhlasené jako zastavitelné,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
8) Modrý sloup je otevřený
„S ohledem na vzácnou přírodu a s časově omezeným režimem jsme umožnili otevřít hraniční přechod Modrý Sloup. Tradiční hraniční přechod mezi svobodným státem Bavorsko a Českou republikou odolával různým totalitám celých 67 let. Letos se podařilo zpřístupnit historickou cestu, kudy tisíc let putovaly karavany lidí i zvířat. Proto věřím, že 15. července 2013 tudy bez problémů projdou první spokojení turisté,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
9) Záchrana bezplatného lyžování na Šumavě
„Novinkou letošní sezóny je Šumavská magistrála. Zhruba 140 kilometrů dlouhá trať, která protíná celý Národní park Šumava od Železné Rudy až na Lipno. Stane se páteří všech šumavských lyžařských stop, na níž budou navazovat další místní okruhy. Přitom nechybělo mnoho a projekt Bílá stopa, který dlouhodobě vytváří a formuje podmínky pro běžecké lyžování na Šumavě, byl ohrožený. Kvalitní údržba stop je finančně velmi náročná. Největší část nákladů historicky nesly šumavské obce. Po změně rozpočtového určení daní a ukončení finanční podpory z programů EU, neměly na Bílou stopu dostatek peněz. Údržba lyžařských tras vyjde na více než 2,5 milionu korun. Více než polovinou přispěje na její provoz generální partner Bílé stopy na Šumavě, kterým je Česká spořitelna a.s. Oficiálního zahájení zimní sezóny se Šumava dočká 27. prosince,“ uvádí Tomáš Fait, náměstek ředitele pro vnější vztahy.
10) Výhled do roku 2013
„Po vyřečení řady palčivých problémů, ať již to byla kůrovcová kalamita, příprava plánu péče a zonace nebo překlenutí finančních problémů se v následujícím roce můžeme zaměřit na celou řadu pozitivních projektů. Ty budou souviset jak s ochranou přírody, tak zejména se zlepšením nabídky pro návštěvníky NP Šumava. Plánujeme ve větší míře využívat pro práci v lese koně, rozšíříme nabídku nouzových nocovišť a chceme umožnit lepší nabídku občerstvení v Národním parku Šumava. Kromě toho se ve velké míře zaměříme na nové žádosti o různé dotace,“ uvádí Tomáš Fait, náměstek ředitele pro vnější vztahy.
