Konec roku 2012 byl hodně ve znamení zvířat sražených dopravními prostředky, ale nechyběly ani kuriózní případy a zajímavosti. Šéf Záchranné stanice živočiců v Plzni Karel Makoň líčí ty nejzajímavější případy:
Zaseknutý ježek západní – Plzeň, Lochotín (PM)
Pravděpodobně v důsledku vánočního obžerství přibral natolik, že když se snažil prolézt pletivovým plotem na sousední zahradu, zůstal viset v drátěném oku a nemohl tam ani zpět. Řeč je o mladém ježku západním, kterého náhodně nalezl na Lochotíně v Plzni pes Berný, který na něj upozornil Anetu a Honzu. Ti si netroufli sami bodlináče vyprostit, a tak jsem na lokalitu dorazil i já.
Vše se odehrálo 30.12.2012 v 18:30 hod., kdy na pohotovostní číslo naší ZSŽ volala slečna Aneta s tím, že na zahrádce u bytu jejího přítele Honzy v řadovém domě Střední ulice (Plzeň – Lochotín) našli v plotu zaseknutého ježka. Původně se snažili zvíře sami vyprostit, ale byl v pletivovém oku tak napresovaný, že nešel přes naježené ostny prostrčit ani tam ani zpět. Mimo jiné nevěděli, jak dlouho už v plotu visel a zda nepotřebuje další ošetření.
Dorazil jsem na místo po dvaceti minutách od telefonátu. Společně s Anetou a Honzou jsem pletivo opatrně rozpletl a ježka vyndal. Nebyl tam dlouho, na lokalitě byl doma, a tak nebyl důvod ho z místa odvážet. Vypustil jsem ho do zarostlé zahrady o kousek dál tak, aby se mohl případně vrátit do svého pelechu.
Pokud je teplota a počasí takové jaké je tyto Vánoce, někteří ježci se probudí ze zimního spánku, vylezou se protáhnout, něco pojíst a zase si zalezou. Na lokalitách, kde lidé krmí venku kočky a psy, to není nic neobvyklého, a proto nám také pohyb ježků hlásí lidé hlavně z těchto míst. Pokud se s ježkem nějak nemanipuluje, nehýbe a nepřenáší se na jiná místa daleko od svého pelechu a místa zná, tak nemá žádný problém. Zvíře se prostě nažere (nejraději má granule či krmení pro kočky a psy), vyvenčí se a zase zaleze. V přírodě to tak funguje zcela běžně a málokterý ježek spí v kuse od listopadu až do dubna. Proto také není nejmenší důvod do toho nějak zasahovat a ježka někam vozit. Problém může však nastat u zvířat, která jsou nedobrovolně probuzena v období trvalé sněhové pokrývky či dlouhotrvajícího mrazu. Občas se stane, že zejména při nějaké stavební činnosti či venčení nezbedných psů je pak ježek někde vyhrabán či vytažen ze svého pelechu, a to ho může ohrozit na životě.
Náš ježek však udělal chybu a propojil obě věci najedenou. Vylezl se nadlábnout, zasekl se v plotu a bez lidské pomoci by to býval nezvládl. Nevím, jak moc se ježci z podobných chyb poučí, ale celé to považuji spíše za mimořádnou záležitost, která se snad nebude již opakovat.
Jezevec lesní u silnice - Hrad Nečtiny (PS)
Téměř nehybná, těžce oddechující, stočená do klubíčka ležela dva dny (26.12. 2012) podle nálezce mladá samice jezevce lesního kousek od silnice pod kamenitým svahem nedaleko obce Hrad Nečtiny. Zvíře mělo s největší pravděpodobností po střetu s automobilem trauma páteře a vážné zdravotní komplikace. Nekousalo, nebylo nijak agresivní a vše nasvědčovalo těžkému otřesu mozku. Bohužel zdravotní stav se od prvního vyšetření u nás na stanici vůbec nelepšil, a tak muselo být zvíře po třech dnech a dalším veterinárním vyšetření utraceno.
Jezevec lesní je u nás běžně se vyskytující spíše noční kunovitá šelma. V zimě většinou spí ve svém brlohu (noře) a ven se vydává jen občas, a to zejména za potravou. Patří do skupiny šelem, ale nepohrdne ani u silnice se všude povalujícími mršinami či odpadky. Proto také hned po liškách je to na silnici nejčastěji sražené zvíře.
Kroužkovaná káně lesní od Manětína – Dražeň (PS)
Kousek od Dražně opět u silnice nalezl člen místního mysliveckého sdružení 28.12. 2012 autem sraženou káni lesní. Tento zcela běžně se vyskytující dravec loví rád hraboše polní v odpadky znečištěných silničních příkopech, kde je výskyt těchto hlodavců díky ideálním životním podmínkám logicky největší. To je pak ale jen krůček k tomu, že dravec vyletí z příkopu přímo do vozovky a je kolikrát i nechtěně sražen projíždějícím automobilem. To byl i případ této káně, která navíc má na noze ornitologický kroužek. Ten byl odečten a data z něj budou hned v novém roce odeslána do Kroužkovací stanice Národního muzea Praha, odkud získáme zprávu o tom kdy, kde a kdo káni původně kroužkoval. Dravec má bohužel trauma páteře a nehybné spodní končetiny včetně narušeného metabolismu. Pokud komplikace nepoleví do tří dnů až týdne, bude třeba zvíře bohužel opět utratit L.
Sýc rousný od Starého Plzence (PM)
U silnice ho nalezl v první polovině měsíce prosince řidič linkového autobusu. Duchapřítomně zastavil, malou sovičku odchytil a dovezl až do Plzně, kde ji předal odchytové službě Městské policie. Přes Městskou policii se pak sýc dostal až k nám na stanici, kde je dodnes. Sova má po střetu s automobilem podélně prasklou horní část zobáku a lehký otřes mozku. Všeobecně se podobná zranění dlouho a složitě léčí, přičemž lze předpokládat, že ve volné přírodě by měl sýc problém zejména při lovu, získávání a porcování potravy. U nás na stanici dostává krmení pravidelně a bez námahy, přičemž zároveň sledujeme, jak se zobák hojí. Tento pacient je zatím v dobré kondici a pokud se vše bude vyvíjet tak, jak předpokládáme, brzy z jara by se mohl vrátit zpět do volné přírody.
Sýc rousný patří do skupiny u nás v lese žijících menších druhů sov. Na rozdíl od svého bratrance sýčka obecného, kterého dnes už téměř v přírodě nenajdeme, je populace sýce rousného, alespoň v Plzeňském kraji, na vzestupu. Sýc rousný loví hodně menší zpěvné ptáky, ale také myšice a hraboše polní, které zalétává lovit i do silničních příkopů.
