Důvod? Nemocniční kuchyň na oddělení zavedla snídaně formou švédského stolu respektive „švédského vozíku“, z něhož si mohou vzít pacienti snídani dle své chuti. K dispozici mají různé druhy pečiva, sýrů, vhodné uzeniny, přesnídávky, paštiky, džemy, jogurty, tvarohové dezerty, ovocné saláty nebo džusy. Personál jim vybrané pokrmy naservíruje a v případě potřeby pomůže třeba namazat nebo nakrájet. Bufetové snídaně se v nemocnici testují od konce loňského roku. Kromě většího komfortu je už zřejmý i pozitivní vliv na výsledky léčby.
Stravu navrhla ve spolupráci se zdravotníky nutriční terapeutka Barbora Pavlíková Honzáková. „Je navržena přímo pro pacienty následné péče, přičemž je zohledněna i skutečnost, že se jedná z části o gerontologické a někdy i přímo ležící pacienty, kteří mají omezenou pohyblivost nebo potíže s polykáním a je u nich omezena soběstačnost při stravování,“ popisuje nutriční terapeutka s tím, že třeba ovoce může být podáváno formou salátu nakrájeno na malé kousky, nastrouháno případně i namixováno.
„Známe i dietní omezení konkrétních pacientů, samozřejmě i případné intolerance na některé druhy potravin a po několika dnech poznáme i stravovací preference. Můžeme pak nabídku přizpůsobit individuálně. Například jsme zjistili, že nejoblíbenějším pečivem je trvale vánočka. Začali jsme proto pro diabetické pacienty připravovat dia vánočku,“ doplňuje Pavlíková.
Snídaně se připravují každé ráno v kuchyni, kde se dohlíží na kvalitu a čerstvost potravin. Připraví se na pojízdné servírovací vozíky a vyráží se na lůžkové stanice oddělení následné péče. „Stravu rozváží pracovnice kuchyně, nutriční terapeut a sestra. Každého pacienta se zeptají, co by si dal k snídani dobrého. Ten si může vybrat. Má přitom přehled, protože všechno krásně vidí rozložené na vozíku, jako na klasickém švédském stole,“ vysvětluje hlavní sestra nemocnice Drahoslava Letáková, podle které už první týdny ukázaly zřejmý přínos.
Pro pacienty na lůžkách následné péče, jejichž hospitalizace bývá delší než na jiných odděleních, může být standardní forma stravování po čase rutinní a jednotvárná. Navíc imobilní pacienti, ale i obecně starší pacienti mají často problémy s příjmem potravy a omezenou chuť k jídlu. Obojí pak vede k úbytku na váze a snížení imunity.
„Švédský stůl s možností přizpůsobení výběru potravin nebo právě i způsob servírování ovšem dělá ze snídaně zážitek a poskytuje většině pacientů radost z jídla. A když mají větší výběr potravin a mohou si vybrat dle chuti, snědí toho více a mají tedy větší příjem hodnotně vyvážené stravy. A nejen při snídani. U některých pacientů lze pozorovat, že snědí i více z oběda či večeře. Díky tomu si lépe udržují svoji hmotnost, což je zejména u gerontologických pacientů důležité,“ popisuje své poznatky nutriční terapeutka.
A patrné je i zlepšení psychického stavu. „Ať už v přímé souvislosti s tím, že jim víc chutná, nebo se zvyšujícím se pocitem nezávislosti a kontroly nad vlastní stravou, má novinka pozitivní vliv i na psychosociální aspekty péče, a tedy i na duševní stav pacientů,“ doplňuje hlavní sestra.
I když to možná pacienti plně nevnímají, stále personál sleduje i nutriční hodnotu potravin a příjem důležitých živit, jako jsou vlákniny, antioxidanty, vitamíny a další.
