Není to ani tři dny, co se část plzeňské skupiny nejlepších chytačů labutí vrátila z jižní Moravy. Byla to naprosto jedinečná akce, kdy vyrazili ve čtyřech lidech (K. Makoň, H. Robejšková, P. Burget, B. Ježdík) s jedním kajakem a dvěmi kanoemi do neznámých vod jižní Moravy, aby nachytali, okroužkovali a přivezli co největší množství vzorků pro Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Cílem třídenní expedice bylo pochytat a „nabrat“ co nejvíce pelichajících labutí velkých na předem vytipovaných rybnících a vodních nádržích. "Začínali jsme v sobotu ráno v Mutěnicích u Hodonína, následně jsme se přesunuli k Bzenci u Uherského Hradiště a v pondělí se přes Lednické rybníky vydali až ke Znojmu a Česko-rakouské hranici do obce Šafov. Celkem jsme chytali na šesti lokalitách a chytili 40 labutí. Kromě označení ornitologickými evidenčními kroužky, jsme prováděli vatovou štětičkou výtěry z kloaky ptáků, které byly následně zachlazeny a zmrazeny. Tyto vzorky spolu s podrobným seznamem odchycených ptáků předáváme již druhým rokem kolegovi RNDr. Štěpánu Rybovi z Univerzity Karlovy v Praze (Katedra zoologie – biodiverzity), který je odborným garantem projektu a profesionálně se zabývá výzkumem a rozšířením ptačí chřipky na území ČR," líčí šéf chytačů a zároveň zvířecích záchranářů Karel Makoň.
O vzorky z jižní Moravy je požádal právě Štěpán Ryba, jelikož v této oblasti se v minulosti ptačí chřipka objevovala nejčastěji a neměl nikoho, kdo by mu výtěry nabral. "Vzorky na vyšetření ptačí chřipky odebíráme při kroužkování i na Plzeňsku. Ročně naše organizace předá k vyšetření cca 150 vzorků od labutí a divokých kachen, přičemž výskyt ptačí chřipky na našem území nebyl zatím ještě prokázán. Zabezpečujeme pouze technickou stránku věci, odchyt ptáků, jejich označení a náběr vzorků. Jsme rádi, že máme možnost s kolegou Rybou spolupracovat, jelikož i pro nás jsou jím sledované výstupy velice důležité," vysvětluje Makoň.
To, že Plzeňáci jeli chytat až na jižní Moravu, berou jako prestižní záležitost a určitou poctu. Jeli do naprosto neznámého prostředí, nastudovaného pouze z map. Pár důležitých informací o výskytu labutí získali od místních kolegů ornitologů, ale nebyly nijak ucelené a museli je všechny ověřit. Dalším problémem byla velikost a četnost vodních ploch. "Při pohledu na obrovské rybníky, kde uprostřed stěží vidíte labutě velké jako kačenky, nás pojímala hrůza. I přesto vše jsme dokázali odchytit poměrně slušné množství ptáků a zajistit celkem reprezentativní počet vzorků. Ty si hned ve středu dopoledne převzal kolega RNDr. Štěpán Ryba a odvezl k vyšetření do laboratoře," uzavírá Makoň.
