Zajímavostí je, že spolu s básněmi nabídne Poesiomat také písně a vyprávění plzeňských rodáků či autentické zvuky. Plzeň získává svůj Poesiomat zatím na 5 let a město za něj zaplatí 200 tisíc korun včetně DPH.
„Plzeň se může právem pyšnit krásným historickým centrem. Jsou to přesně takové detaily, jako je Poesiomat, které z něj dělají místo, jež je nejen hezké na pohled, ale i funkční a přátelské pro trávení volného času. Jsem moc rád, že tuto novinku v našem městě máme a věřím, že bude dělat Plzeňanům i turistům radost,“ řekl primátor Plzně Roman Zarzycký.
„Plzeň svojí investicí do Poesiomatu potvrzuje statut kulturního města, kterému záleží na tom, jak ho vnímají nejen jeho obyvatelé, ale i turisté, kteří se k nám po vynucené covidové pauze znovu rádi vracejí. Věřím, že i tato novinka vzbudí jejich zájem a zvědavost,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.
„S nápadem umístit v Plzni Poesiomat nás, jako centrální obvod, oslovil sám jeho autor. Nápad nás zaujal a jsem rád, že po řadě jednání díky Správě veřejného statku Poesiomat rozezní centrum Plzně,“ řekl starosta třetího plzeňského obvodu David Procházka.
„Poesiomat nevyžaduje připojení k žádné síti, elektrická energie potřebná na jeho provoz je generována otáčením kliky. Umístěn bude v Mlýnské strouze u prvního odpočinkového zálivu naproti jezírku. O instalaci se postará přímo jeho autor Ondřej Kobza se svým týmem,“ uvedla vedoucí Úseku městské zeleně ze Správy veřejného statku města Plzně Lucie Davídková.
Jak si takový Poesiomat představit? „Je to kovová roura připomínající periskop ponorky nebo výdech z metra. Zároveň má kliku, kterou když posluchač několikrát zatočí, Poesiomat začne básnit, vyprávět či zpívat. Je to taková rozehraná duše města. Posilovač genia loci,“ říká o svém vynálezu Ondřej Kobza.
„Slova básně se mísí s projíždějící tramvají, s křičícím děckem, s poletujícími ptáky. Možná pak místo, kudy chodíme celý život, prožijeme úplně jinak. Vůbec první Poesiomat jsme instalovali v roce 2015 v Praze na náměstí Míru, poblíž stejnojmenné stanice metra a kostela svaté Ludmily. Od té doby se nám podařilo rozmístit těchto poetických rour už desítky – v Praze, Brně, Ostravě, ale i v New Yorku, Paříži nebo Dublinu,” doplnil Ondřej Kobza.
A čí básničky v Plzni vlastně uslyšíme? „To by byla škoda prozrazovat. Ať si je každý, kdo má zájem, přijde osobně poslechnout“, dodala Lucie Davídková. Správa veřejného statku města Plzně za toto zařízení včetně jeho vybavení básněmi zaplatí panu Kobzovi 200 tisíc korun.
