Počítač je dnes už běžným vybavením téměř každé domácnosti a s tím samozřejmě souvisí i přístup na internet. Rychlejší internet nabízí stále nové možnosti, nepřeberné množství informací, zábavu i šanci chatovat a mailovat si se známými i neznámými lidmi. Dokáže nám hodně zjednodušit život, ale bohužel s novými šancemi zároveň přichází i hrozba a nebezpečí. Zejména pro děti. Praxe potvrzuje, že internetová síť vytváří anonymní prostor, který lze zneužít pro propagaci a šíření nežádoucích jevů jako je například dětská pornografie, násilí.
Zakázat dětem internet by bylo podle policie zbytečné a kontraproduktivní, lépe je rizika minimalizovat – pro rodiče to znamená snažit se internet dokonale poznat a hlavně s dětmi hovořit o tom, které stránky prohlížejí a umožnit jim rozvíjet kritický pohled na přijaté informace. Děti by od svých rodičů měly vědět, že nemají neotvírat přílohy zpráv z neznámých adres, protože hrozí zavirování počítače, že nemají poskytovat po internetu svoji adresu, telefon, fotografii ani prozrazovat svůj věk a další soukromé údaje o sobě nebo svých blízkých, protože nikdy neví, kdo se skrývá za obrazovkou. Proto také nemají odpovídat na neslušné, hrubé maily a domlouvat si na internetu schůzky, aniž by o tom věděli rodiče. Pokud děti na internetu něco šokuje, zarazí, vyděsí nebo uvede do rozpaků, měly by okamžitě opustit webovou stránku a hlavně by se neměly bát se svým zážitkem svěřit dospělému.
Děti jsou si obvykle vědomy, že o internetu vědí víc než jejich rodiče a i když jsou od svých blízkých poučeny, že nemají poskytovat osobní údaje, jsou ochotny uvádět daleko víc informací, než jejich rodiče. Například 14% dětí se osobně setkalo s někým, koho poznaly na internetu, ale jen 4% rodičů připouští, že k tomu mohlo dojít, 44% dětí, které surfují na internetu, navštívilo pornografické stránky, 30% dětí vidělo webové stránky obsahující násilí - tuto možnost připouští jen 15% rodičů.
Proto bylo ve spolupráci s odborníky vytvořeno tzv. desatero rad pro rodiče, jak zvýšit bezpečnost dětí užívajících internet :
1. Převzít zodpovědnost. Dítě od svých nejbližších čeká zajištění bezpečí, proto je nutné mu jej poskytnout.
2.Vzdělávat se.Vyhledávat zdroje informací, zkoušet nové věci, snažit se pochopit fungování počítačových programů.
3. Komunikovat s dětmi. Informovat se navzájem o výhodách používání počítače stejně jako o možných nebezpečích.
4. Nastavit pravidla.Určit jasná pravidla, která je třeba za každých okolností dodržovat. Např. nesdělovat osobní informace či adresu.
5 + 6. Zajistit dodržování pravidel, nejlépe tak, že počítač bude umístěn ve společné místnosti. Každé pravidlo je účinné pouze v případě, že se dodržuje. Neposkytovat dětem možnost porušovat pravidla naprosto neomezeným přístupem k počítači.
7.Využít technologické nástroje. Např. filtry nevyžádané pošty (spamu),kontrolu přístupu (k internetu) apod.
8. Mít věci pod kontrolou. Např. administrátorský přístup k počítači, rozhodovat o tom, jaké programy se budou či nebudou instalovat apod.
9. Nenechat děti volně se setkávat s internetovými přáteli. Každé podobné setkání v sobě nese velké riziko – setkání lze umožnit pouze za odpovídajících opatření.
10. Kontrolovat historii navštívených stránek na internetu. Stejně tak i různých dalších výpisů. Vědět s kým dítě komunikuje, kdo mu posílá e-maily apod.
Od října loňského roku existuje například první česká internetová horká linka – www.internethotline.cz ( projekt Nadace Naše dítě), kde je možné upozornit na nevhodný obsah internetu. Všechny takto oznámené závažné případy byly postoupeny policii, která má ve svých řadách přímo určené odborníky, zabývající se touto problematikou.
