Přesto Plzeňský Prazdroj dokázal v tuzemsku navýšit podíl recyklovaného hliníku v plechovkách již na 60 % a u značky Pilsner Urquell dokonce na 75 %. Další výraznější růst podílu recyklátu, který by pomohl snížit uhlíkovou stopu plechovek, ale brzdí právě nízká míra recyklace použitých plechovek. Čerstvá zkušenost ze Slovenska přitom ukazuje, že zálohování plechovek dovoluje velmi rychle a efektivně přeměnit vysbírané obaly na nové. Díky tomu jsou všechny plechovky, které nyní Prazdroj prodává na Slovensku, již ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklovaného hliníku, čímž snížil jejich uhlíkovou stopu oproti plechovkám na českém trhu o polovinu.
„Obliba plechovek v Česku trvale roste a v současnosti jsou už naším třetím nejprodávanějším obalem po vratných skleněných lahvích a sudech. Od roku 2017 se podíl plechovek v našem portfoliu zvýšil ze 14 % na více než 26 %. Na uhlíkové stopě našich obalů se však podílí téměř ze tří čtvrtin a na naší celkové stopě jednou pětinou. Proto chceme maximálně podpořit jejich cirkularitu. Hliník jako materiál se dá totiž využívat prakticky do nekonečna, stačí ho jen vysbírat a znovu použít,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Prazdroj.
V Česku se ovšem Plzeňský Prazdroj potýká s nedostatkem recyklovaného hliníku. V systému tříděného sběru odpadu se totiž zpět k dalšímu zpracování vrátí jen 26 % plechovek. Zbytek končí ve směsném odpadu. „Velká část plechovek zůstává mimo systém a nevrací se k dalšímu zpracování. Recyklát proto musíme nakupovat ze zahraničí a materiál většiny českých, pouze jednou použitých plechovek zůstává z velké části zcela nevyužitý. Efektivním řešením je zálohový systém, který by pomohl uzavřít koloběh, kdy z navrácené plechovky vznikne opět plechovka. A ze zkušenosti ze Slovenska a dalších evropských zemí víme, že zálohové systémy umí vysbírat přes 90 % obalů,“ dodává Ivan Tučník.
Prazdroj loni nakoupil pro výrobu plechovek téměř 6 tisíc tun hliníku, z toho přes 60 % představoval recyklát a necelých 40 % tzv. primární hliník. Výhoda hliníku přitom spočívá v tom, že ho lze recyklovat prakticky do nekonečna, a to bez dopadů na jeho kvalitu. Plechovka vyrobená z recyklátu chrání nápoj stejně dobře jako ta z nového hliníku, ale současně má výrazně nižší uhlíkovou stopu. Podle podílu recyklátu v obalu se na její výrobu spotřebuje až o 95 % méně energie než u plechovky vytvořené z panenského materiálu. „Přitom technologicky lze vyrobit téměř celou plechovku z recyklátu, což by v takovém případě představovalo uhlíkovou stopu o 80 % nižší než při výrobě z nově vytěženého hliníku. Takže současný problém stojí na nedostatku materiálu, který se neefektivním tříděním nedaří získat,“ říká Martina Vajskebrová, manažerka výrobních materiálů a obalů Plzeňského Prazdroje.
Na Slovensku, kde Prazdroj také působí a kde loni pomáhal zálohový systém na PET lahve a plechovky zavádět, pokročil s recyklací hliníku výrazněji. A to právě díky zavedení zálohování na plechovky, které mohou lidé vracet v obchodech podobně jako lahve. Prazdroj využil možnosti odkoupit za tržní cenu plechovky vysbírané v rámci zálohového systému a ty nechává recyklovat do nových plechovek. „Na Slovensku se nám už teď daří získat zpět přes 90 % plechovek a materiál z nich znovu uvádíme na trh v podobě plechovek s naším pivem, které jsou už ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklátu. Celou naši potřebu recyklovaného hliníku už nyní dokážeme pokrýt z vysbíraných plechovek,“ vysvětluje Martina Vajskebrová.
Dostatek sesbíraného hliníku Prazdroji na Slovensku umožnil skokově zvýšit podíl recyklátu v plechovkách napříč celým portfoliem ze 47 % na 75 %. Tím jen v letošním roce „u sousedů“ ušetřil 512 tun nového hliníku a nevyprodukoval 8 472 tun CO2. Uhlíková stopa každé plechovky se tímto snížila o 49 %.
Proto Prazdroj podporuje zavedení zálohového systému na plechovky i v Česku, jak jej navrhuje novela zákona o obalech zpracovaná ministerstvem životního prostředí. Podle ní by se plechovky mohly zálohovat již od roku 2026. Vedle Slovenska se již plechovky zálohují a vykupují v řadě dalších zemí, například v Německu, Chorvatsku, Lotyšsku, Nizozemsku, Dánsku, Švédsku, Norsku či Finsku, a od prosince nově také v Rumunsku, které systém spustilo jako čtrnáctá zálohující země v Evropě.
