Protipirátská organizace BSA | The Software Alliance registruje v předvánočním období zvýšený zájem o pirátský software. „V prosinci každoročně zaznamenáváme nárůst počtu případů pirátství, a to zhruba o 30 procent oproti jiným měsícům. Lidé kupují pod stromeček počítače, které chtějí vybavit populárním komerčním softwarem, za který ale nechtějí zaplatit,“ říká Jan Hlaváč, zástupce protipirátské organizace BSA.
Žebříčku pirátství stále dominuje stahování softwaru z anonymních pirátských internetových zdrojů (55 %). Přibývá ale počet případů, u nichž lze identitu piráta odhalit: „Řešíme stále častěji oznámení či případy nabídky pirátského softwaru za úplatu,“ dodává Jan Hlaváč. Tito „komerční piráti“ nabízejí levnější rádobylegální software prostřednictvím internetových aukcí (20 %) či již nainstalovaný na repasovaných počítačích (20 %), například v bazarech nebo na aukčních serverech.
V Česku se pirátsky užívá 35 % softwaru a softwarové firmy kvůli tomu ročně přicházejí o tržby v hodnotě 3,8 miliardy korun. Mezi nejčastěji užívaný nelegální software patří operační systémy a kancelářské aplikace (Microsoft), antivirové programy (Symantec), software pro grafiky (Adobe) a projektanty (Autodesk).
Důchodce: Vnuk ze mne udělal piráta
Protipirátská organizace BSA varuje zejména starší uživatele, aby si ověřili legálnost softwaru instalovaného v nově pořizovaných počítačích. Nákup výpočetní techniky seniorům často zařizují jejich potomci, kteří si mnohdy s autorskými právy hlavu nelámou: „Evidujeme desítky případů, kdy se pirátem nevědomky stali senioři, kterým nelegální software nainstalovalo jejich dítě nebo vnouče. Nabádáme k obezřetnosti, protože případné postihy jsou značné,“ varuje Jan Hlaváč, zástupce protipirátské aliance BSA.
Nákup softwaru z neověřených zdrojů proto organizace BSA rozhodně nedoporučuje. „Téměř veškerý takto nabízený software nějakým způsobem porušuje práva autorů, je zbytečné riskovat,“ říká Jan Hlaváč. V případě nákupu počítače, ať už nového nebo z druhé ruky, je třeba požadovat doklady potvrzující legálnost softwaru. Komerční software by měl být pořizovaný výhradě z autorizovaných či jinak prověřených zdrojů.
Pokud se přečiny proti autorskému právu dostanou k soudu, tresty mohou být velmi přísné. Soud může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše sedmi let. Dále hrozí nutnost uhradit škodu způsobenou výrobcům softwaru. Ti se mohou domáhat vysokých finančních kompenzací.
