Díky novému dozoru nad správnou sortimentací dřeva a jeho efektivnímu prodeji vydělává Správa NP a CHKO Šumava o miliony korun více, než tomu bylo v minulých letech. Správa parku teď své dřevo zhodnocuje nejlépe za posledních deset let.
Dostat víc peněz za stejné množství zboží. Cíl každého dobrého hospodáře. Takový je v současné době trend v Národním parku Šumava v oblasti ekonomiky a hlavně prodeje dřeva. Dřevo z Národního parku Šumava je teď nejlépe zhodnocené za období posledních deseti let.
S příchodem nového ředitele Jiřího Mánka se začalo ekonomické oddělení správy parku intenzivně zabývat zefektivněním prodeje. V tomto ohledu je důležité správné řazení dřeva do odpovídajících sortimentů a snaha prodávat větší množství dřeva přes elektronické aukce.
„Ztráty při prodeji dřeva mohou vznikat při jeho špatném zatřídění. Ať už to někdo udělal s jakýmkoliv úmyslem. To znamená, že dřevo je někdy zatříděno do levnějšího sortimentu, než je skutečnost. Začali jsme správné řazení do sortimentů více kontrolovat. Dokonce jsme nechali několik kamionů složit, abychom se o správném zatřídění přesvědčili. Důsledná prevence a zlepšená práce s vlastním personálem je cestou k vyšším ziskům,“ vysvětluje nově nastavený systém kontrol ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek.
Pozitivní výsledky jsou znatelné po několika měsících. „Když srovnáme stejné množství dřeva, tak se nám jeho prodejem podařilo vydělat o sedm milionů korun více, než loni. Zpeněžení jednoho kubíku prodaného dřeva je patrné u všech sortimentů. V současné době prodáváme nejlépe zpeněžené dřevo za posledních minimálně deset let,“ říká Jiří Kvapil, ekonomický náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava.
Nově využívanou formou prodeje jsou také elektronické aukce, kde si mohou dřevo koupit předem registrovaní zájemci. Během dražby cenu podle svého zájmu neustále navyšují.
„Při aukcích pravidelně dochází k navýšení prodejní ceny oproti vyvolávací o více než 13 procent. Díky prodeji dřeva v elektronické aukci, jsme vydělali o dva miliony korun navíc,“ uvádí náměstek Kvapil.
Správa parku prodává přes aukce 11 až 12 procent dřeva. V následujících letech se bude tento prodej navyšovat. „Naším cílem je prodávat přes aukce až 20 procent všeho dřeva,“ doplňuje ředitel Mánek.
Pro srovnání prodeje v letech 2010, 2011 a leden až listopad 2012
prodej/m3 tržba/kč zpeněžení/1m3
2010 293.500 364.512 mil 1.242 Kč
2011 239.642 316.347 mil 1.320 Kč
2012 /leden-listopad/ 102.524 142.265 mil 1.388 Kč
Každé průměrné roční navýšení zpeněžení za 1 kubík dřeva o 10 korun proti roku 2011, znamená navýšení tržeb o zhruba 1 milion korun. V letošním roce se bude tedy jednat o zhruba 7 milionů korun.
Přitom počty asanovaných stromů na území parku každý rok klesají v souvislosti s ustupující kůrovcovou kalamitou. „V roce 2007 se na území Národního parku Šumava vytěžilo téměř 770 000 kubíků dřeva převážně polomů z orkánu Kyrill. V roce 2010 kdy vrcholilo přemnožení kůrovce pak 355 tisíc kubíků. Od roku 2011 těžby klesají a v roce 2012 se snížily až na 120 tisíc kubíků,“ uvádí Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy.
Další faktor, který se negativně promítá do nákladů správy parku, jsou obrovské náklady na tzv. externality. „To je například odkorňování stromů na stojato, kácení souší u cest tzv. bavorskou metodou a další. Náklady na tyto externality dosáhly v tomto roce téměř 30 milionů korun,“ uvádí Pavel Pechoušek, mluvčí správy parku.
„Pro srovnání – asanace stromu normální cestou, tedy motorovou pilou vyjde na přibližně 400 korun. Náklady na oloupání jednoho stromu nastojato kolísají dle kubatury od 1400 do 2500 korun,“ dodává náměstek Kozel.
I kvůli takovým výdajům není ekonomická situace v Národním parku Šumava na sklonku roku 2012 dobrá. Po tučných letech 2007-2011 došlo v roce 2012 k finančním problémům. Správa se ocitla jen malý krok před ekonomickou kalamitou. Důvodů finanční krize je hned několik.
1) V období obrovských těžeb a tržeb z prodeje dřeva v letech 2007-2010 nevytvořili zodpovědní pracovníci správy parku téměř žádné finanční rezervy pro budoucnost.
2) Došlo ke snížení příspěvku na činnost ze strany zřizovatele.
3) Ke snížení příjmů došlo i následkem zvládnutí kůrovcové kalamity.
4) Nikdo se dříve na správě parku nedíval do budoucnosti. Každá kalamita má své začátky, kulminace a konce. Již před 2 roky se mělo počítat s tím,
že kalamita a vysoké prodeje dřeva jednou skončí. Již v té době měla správa velmi intenzivně varovat zřizovatele a jednat o navýšení příspěvku na činnost. To ale nikoho nezajímalo.
