Na Štěpána do hospody. Tento zvyk ctili už staří Šumavané. Hlavně mládež si před sto lety připíjela kořalkou nebo pivem na krásu a sílu.
Na Boží hod lidé rozjímali o příchodu Mesiáše, nesmělo se nic dělat, a v některých domácnostech proto ani nestlali postele. Zato na Štěpána bylo veselo. Mládež se občerstvovala v hospodě, připíjelo se kořalkou nebo pivem, vzácněji vínem. A slavilo se dál. Sedmadvacátého se světilo víno a o den později se na horní Šumavě držel svátek Mláďátek jako svátek dřevařů. Vánoční doba končila až na Hromnice, kdy se z domácností sklízely betlémy.
