V šumavské obci Srní se ve dnech 19.-20.10. 2010 uskutečnila v pořadí již čtvrtá konference o šumavském výzkumu. Na 120 výzkumníků a pracovníků ze Správy NP a CHKO Šumava a Bavorský les si na konferenci vyslechlo celkem 26 přednášek.
Konference byla zahájena přednáškami pozvaných hostů z Německa a České republiky. První přednášku, která se týkala přínosu existence Národního parku Bavorský les (NP BW) v ekonomické rovině, přednesl Marius Mayer z Univerzity ve Würzburgu. Výzkum z oblasti socioekonomie ukázal, že z více než 750.000 návštěvníků NPBW polovina navštívila NP díky jeho existenci. NP Bavorský les je zdaleka nejnavštěvovanější atrakcí v regionu, celkový ekonomický přínos pro region je více než 13,5 milionu EUR (cca. 340 milionů korun).
Druhým přednášejícím byl Jiří Kopáček z Hydrobiologického ústavu (Biologické centrum AV v Č. Budějovicích), jehož přednáška shrnovala poznatky dlouhodobého ekologického výzkumu ledovcových jezer na Šumavě, v Bavorském lese a v jejich povodích. Výzkum začal již v osmdesátých letech. Mezi nejzajímavější výsledky tohoto projektu patří změny v chemismu vod jezer v důsledku acidifikace (okyselování způsobené tzv. kyselými dešti). Stoupající acidita jezer způsobila (zejména díky vyplavování iontů hliníku), že voda jezer se stala pro mnoho jejích obyvatel nadále neobyvatelnou. V posledních letech se množství kyselých srážek snižuje, tím se pomalu snižuje i acidita jezer. Celkem úspěšně klesá také množství iontů síry, ale nadále zůstávají problémem ionty dusíku, které se odbourávají výrazně pomaleji. Autor v závěru přednášky poukázal na nutnost ekosystémového přístupu ke studiu jednotlivých jevů.
Třetím pozvaným hostem byl Reinhard Schopf z Technické univerzity v Mnichově. Jeho přednáška byla na téma doletové možnosti, hibernace a šíření lýkožrouta smrkového. Jeho výzkum, prováděný v Bavorském lese, ukázal, že brouci přednostně zimují v kůře smrků a nejčastěji pasivně přečkávají zimu v kůře, která odpadla z napadených stromů na povrch půdy a leží tedy pod sněhem. Za nejzásadnější výsledek považuje R. Schopf ovšem doletové možnosti lýkožrouta - analýza pomocí obarvených infračervených snímků ukázala, že nově nakažené stromy jsou nejčastěji jen do vzdálenosti 100 metrů a maximálně do vzdálenosti 500 metrů.
Poslední přednášku v bloku zvaných hostů přednesl Zdeněk Landa ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích. Hovořil na téma využití entomopatogenních hub jako opatření v boji proti lýkožroutu smrkovému. Přednáška se týkala zejména houby Beauveria bassiana a jejího vlivu na usmrcování jedinců lýkožrouta smrkového v různých fázích jeho vývoje. Výzkum probíhá v období 2008 až 2010 na 75 lokalitách v NP Šumava. Přednáška se věnovala také úspěšnosti různých metod aplikace houby.
„Součástí prvního dne konference byly odborné exkurze, které se týkaly revitalizace rašelinišť, výzkumu a managementu velkých savců, monitoringu a managementu lesa,“ řekl garant konference Pavel Šustr.
Druhý den konference byl neméně náročný. Přednášky účastníků konference byly tématicky rozděleny do čtyř sekcí:
· Rašeliniště a mokřadní ekosystémy.
· Lesní ekosystémy.
· Velcí savci.
· Ostatní výzkum.
„Na závěr konference se účastníci shodli na několika výstupech – oba NP jsou důležité pro dlouhodobé studium změn v ekosystémech, dále, že je nutností zařadit více studií v oblasti socioekonomie. Výzkumníci ocenili stále narůstající a zlepšující se spolupráci mezi NPŠ a NPBW a konstatovali, že důležitým výstupem výzkumu musí být prezentace výsledků veřejnosti a zejména také těm, kteří rozhodují o dalším vývoji (nejen) tohoto území,“ zhodnotil konferenci Pavel Šustr.
