Na Velký pátek i Bílou sobotu staří Plzeňáci poctivě dodržovali rituály, které je měly chránit celý rok až do dalších svátků. Bylo to mimo jiné mytí. Hospodáři ze starého Bolevce se na Velký pátek omývali v takzvané Kněží jámě. Věřili, že je to po celý rok ochrání od prašiviny.
Ta nám dnes už nehrozí a stejně bychom se už v Kněží jámě neumyli, protože na jejím místě stojí 32. základní škola.
Za obnovení by možná stál i zvyk, kdy se na Bílou sobotu zapálil před katedrálou svatého Bartoloměje na náměstí republiky oheň. Říkalo se tomu pálení Jidáše a když oheň dohořel, brali si z něj Plzeňané uhlíky. Ty doma strčili na půdu za trám, aby do stavení neuhodilo.
Na Velikonoce se mají podle pověstí také otevírat poklady. Na vrchu Chlum na plzeňské Doubravce prý roste divotvorná metlice, která poklady otevírá, u kostela Všech svatých na Roudné se zas dá údajně najít klíč, který pak otevře poklad na Radyni ve Starém Plzenci.
Ti, co by si to chtěli vyzkoušet, ale musí dávat pozor. Při zpáteční cestě s pokladem je nutné klíč zahodit, jinak by vás zlé mocnosti roztrhaly na kusy. To se prý stalo řeznickému tovaryši z Plzně, kterému radil dokonce plzeňský kat.
