A někdy zcela zbytečně! "Je potřeba si uvědomit, že řada mláďat nejrůznějších druhů dokrmuje své ratolesti mimo hnízdo. Je to nejen z důvodu ochrany sourozenců, ale také proto, aby mláďata získala ty správné návyky. Bohužel ne vždy si to lidé nechají vysvětlit a tak se záchranné stanice v těchto dnech plní nejrůznějšími mláďaty," říká šéf stanice Pavel Moulis.
V rokycanské záchranné stanici, která zasahuje na Berounsku, Hořovicku a Rokycansku, se však nalezená mláďata moc nezdrží. Buď putují k adoptivním rodičům či jsou poskytnuta dalším spolupracujícím zařízením, které již mládě stejného druhu mají. Díky tomu se zamezuje nežádoucí orientaci zvířete na člověka, neboť člověkem odchované mládě se jen těžko vrací do přírody.
Velkou pozornost návštěvníků rokycanské stanice poutali v nedávné době např. zajíčci, veverky či selátka divočáků. "Na zajíčky máme specialistu, veverky se podařilo začlenit k jiným veverkám a pruhovaná selátka putovala do obory, kde budou využita k dalšímu chovu. Spatřit zde čas od času však můžete i celkem „obyčejné„ druhy, např. straky, sýkorky nebo kachny. I s těmi mají již rokycanští ochránci přírody bohaté zkušeností," líčí Moulis.
V nedávné době však bylo přijato i mládě puštíka obecného, který byl nalezen na silnici nedaleko Podmokel na Rokycansku. Opeřenec byl naštěstí nalezen včas a předán do záchranného zařízení v centru Rokycan. "Mládě po nezbytném ošetření a nakrmení putovalo za několik dnů ke kolegům do plzeňské záchranné stanice, kde již podobně staré puštíky připravují na vypuštění. Zde všichni stráví ještě nějakou dobu, která je nutná do dopeření či postupného osamostatnění. Za několik dnů se zdokonalí v letu a naučí lovit. Teprve potom budou moci být vrácena zpět do volné přírody,"dodává Pavel Moulis.
Puštík obecný s rozpětím kolem 100 centimetrů osidluje kulturní krajinu, přičemž v některých oblastech dává přednost parkům a okrajům měst před souvislými lesy. Je to pták s noční aktivitou, který se živí především hraboši. V zimě při nedostatku hrabošů může lovit i drobné ptáky. Hnízdění probíhá v dutinách stromů nebo milovníky přírody vyvěšených budkách. Samička snáší ve dvoudenních intervalech 3 až 5 vajec, na nichž sedí 28 až 30 dnů. Městští puštíci hnízdí často již začátkem března a mláďata zhruba po měsíci opouštějí hnízdní dutinu. I přes poměrně dobrou obratnost mláďat se občas tito jedinci dostávají do záchranných stanic, neboť je lidé při procházce parkem najdou a chtějí pomoci. Pokud však mládě není zraněné, je dobré je dát na větev stromu, kde je rodiče naleznou, nakrmí a postupně dojde k osamostatnění. U ptáků se nemusíme bát lidského pachu a tento postup lze uplatnit nejen u puštíků, ale i jiných druhů. Pokud si přece jen nejsme jistí, je dobré nejprve zavolat na příslušnou záchrannou stanici a domluvit další postup. Jejich seznam i vlastní působnost najdete na www.zachranazvirat.cz .
