František Mlynařík změnil dopravu v Plzni. Muže, který přivedl trolejbusy, připomíná nový památník

Plzeň připomíná významnou osobnost své dopravní historie – elektroinženýra Františka Mlynaříka. Právě on prosadil zavedení trolejbusů v roce 1941 a otevřel tak novou kapitolu městské dopravy. Stál také za řadou dalších změn ve městě, od modernizace veřejného osvětlení po rozvoj tramvajové sítě.

Památník byl umístěn před Vozovnou Slovany – na místě, jehož vznik Mlynařík za okupace prosadil a které se později ukázalo jako klíčové pro provoz plzeňských tramvají.

Trolejbusy přivezl do města za války

Mlynařík se zasloužil o zavedení trolejbusové dopravy v roce 1941; Plzeň se tak stala po Praze druhým městem v zemi s trolejbusy. První vozy vyjely 9. dubna 1941.

Už dříve patřil mezi ty, kteří město tlačili k modernizaci. V Elektrických podnicích města Plzně začal pracovat v roce 1928 a podílel se na modernizaci výroby elektřiny i veřejného osvětlení. Pomohl také s prodloužením hlavní tramvajové linky z Bor na Slovany.

Vozovna, která pomohla tramvajím přežít

Funkci ředitele podniku si udržel i během nacistické okupace. Kromě trolejbusů prosadil výstavbu tramvajové vozovny na Slovanech, která byla otevřena v roce 1943 a pro plzeňskou městskou hromadnou dopravu se ukázala jako zásadní. Podle města by bez ní nebylo možné tramvajovou dopravu dlouhodobě udržet a rozvíjet.

Součástí jeho působení byla i pomoc lidem v nouzi. Podle dostupných informací podporoval zaměstnance a jejich rodiny, které nacisté pronásledovali. V roce 1944 proto skončil v rukou gestapa – byl zatčen, vězněn a vyslýchán.

Po válce vyznamenání, pak podezření

V roce 1946 Mlynařík obdržel Weidmannův kříž, čestné československé odbojové vyznamenání za roky 1939 až 1945. Krátce poté však došlo ke zlomu: část jeho podřízených ho po válce obvinila z kolaborace.

Obvinění se nakonec neprokázalo, přesto však Mlynaříkovi neunesly tlak a poválečná atmosféra. Dne 12. dubna 1947 ukončil život skokem ze třetího patra budovy ředitelství dopravního podniku na Denisově nábřeží.

Jméno muže, který výrazně ovlivnil podobu města a zároveň se stal obětí poválečných podezření a sporů, se tak do plzeňských zpráv vrací znovu.

Nové náměstíčko a bronzová busta

Prostor před vozovnou prošel úpravami. Trojúhelníková plocha byla přeměněna na malé náměstíčko s čtyřmi lavičkami, mlatovým povrchem, trvalkovými záhony a sedmi nově vysazenými stromy. Uprostřed stojí strom a nové stožáry veřejného osvětlení. Místo navazuje na chodník i na autobusovou zastávku.

Památník tvoří pylon z leštěné žuly a bronzová bysta; autorem je sochař Jindřich Zeithamml. Město vyčíslilo celkové náklady na úpravy veřejného prostoru a zhotovení památníku přibližně na 5,5 milionu korun včetně DPH.

Při odhalení zaznělo i poděkování od rodiny. Mlynaříkova pravnučka Kateřina Kašparová připomněla, že příbuzní na podobné uznání čekali dlouho a že památník vnímají jako důležité zadostiučinění i připomínku hodnot, které podle nich Mlynařík svým životem reprezentoval.