Ovocnáři v Plzeňském kraji sčítají škody po jarních mrazech. Nejvíce se teď rozhoduje u jabloní, které zasáhla silná vlna chladu na konci dubna. V některých sadech na Rokycansku už pěstitelé počítají s tím, že letos sklidí zhruba jen polovinu běžné úrody. Situaci navíc zhoršuje dubnové sucho.
Majitelé sadů v Plzeňském kraji po jarních mrazech sčítají škody. V některých lokalitách na Rokycansku už teď počítají s tím, že letos sklidí zhruba jen polovinu obvyklé úrody. Podobné zprávy přicházejí i z dalších regionů, pro západ Čech je však situace citlivější kvůli dubnovému suchu.
Podle předběžných odhadů Ovocnářské unie ČR může být letošní úroda ovoce v Česku oproti dlouhodobému průměru přibližně poloviční. Celkové škody se mohou vyšplhat na stovky milionů korun. V Plzeňském kraji se teď rozhoduje hlavně u jabloní. Ty šly do květu později než peckoviny a do mrazů tak spadly v nepříznivou chvíli.
Na Rokycansku ovocnáři popisují dvě mrazové epizody. První přišla už na začátku dubna 2026. V některých sadech tehdy ještě pupeny nebyly plně otevřené, a část porostů tak vyvázla s menšími ztrátami.
Druhá vlna mrazu byla výrazně tvrdší. V noci na 30. dubna 2026 se teploty držely několik hodin pod nulou. V níže položených částech sadů podle sadařů lokálně klesly až k hranici kolem minus osmi stupňů Celsia. Právě mráz v dolinách bývá největší problém: studený vzduch se tam drží a škody jsou nejvyšší.
Sadaři se snažili úrodu chránit—používali kouřování, zapalování balíků slámy nebo vytváření kouřové mlhy v nejohroženějších partiích. V silnějších mrazech se však z ochrany stává drahý boj s nejistým výsledkem. Náklady na jednu noc se v praxi mohou dostat až k částkám kolem jednoho milionu korun, v závislosti na velikosti sadu a použité technice.
Ovocnáři také upozorňují, že některé dříve používané metody mají špatný poměr cena?:?efekt. Proto se část pěstitelů spoléhá spíše na kondici stromů a jejich výživu. Když ale teplota spadne hluboko pod nulu, často už rozhoduje především poloha sadu a fáze květu či malého plodu.
V Plzeňském kraji se škody podle pěstitelů liší podle odrůd. Rizikovější jsou ty, které kvetou dříve. Příkladem je rozšířený Idared, který je při jarních poklesech teplot zranitelnější.
U peckovin, jako jsou třešně, višně, meruňky nebo švestky, mohou být letošní dopady v některých místech mírnější. Kvetly dřív a v částech regionu se hlavním mrazům vyhnuly. Situace se však liší i v rámci jednoho okresu.
Další komplikací je dubnové sucho. Český hydrometeorologický ústav popsal duben 2026 v Plzeňském kraji jako teplotně normální, ale srážkově výrazně podprůměrný. To znamená další stres pro stromy a zvyšuje nejistotu, jak se porosty s poškozenými květy nebo plůdky vyrovnají v následujících týdnech.
Přesnější obrázek o rozsahu škod v Plzeňském kraji i jinde ukáže až součet po červnovém přirozeném opadu a kontrola, kolik plodů na stromech skutečně zůstane. Do výsledku budou navíc promlouvat další počasí v následujících týdnech a situace v okolních státech.
Ovocnáři připomínají zkušenost z roku 2024, kdy se škody po jarních mrazech řešily kompenzacemi na evropské úrovni. V obchodech se případný výpadek českého ovoce nemusí nutně projevit okamžitým zdražením, protože Česko je u čerstvého ovoce do velké míry závislé na dovozu. Pro regionální pěstitele jde ale o zásah do celého roku. Téma dál sledujeme jako zprávy Plzeň a zprávy Plzeňský kraj.