Novela může urychlit hlubinné úložiště. Senátoři z Plzeňska varují před oslabením obcí

Platforma proti hlubinnému úložišti chce oslovit senátory kvůli novele stavebního zákona, která se bude v Senátu projednávat v srpnu. Obce varují před rychlejším povolováním, omezením odvolání i zásahy do vlastnických práv. Kritika zaznívá také od senátorů z Plzeňska, jehož se týká zvažovaná lokalita Březový potok.

obrázek: Novela může urychlit hlubinné úložiště. Senátoři z Plzeňska varují před oslabením obcí

Platforma proti hlubinnému úložišti chce v příštích dnech oslovit senátory kvůli novele stavebního zákona. Obce a spolky varují, že návrh výrazně zrychlí povolování hlubinného úložiště a omezí možnosti obrany. Téma se týká i Plzně a Plzeňského kraje, protože jednou ze zvažovaných lokalit je Březový potok u Horažďovic v Pošumaví.

K novele se kriticky staví také senátor Miroslav Kroc (STAN), který ji v současné podobě nechce podpořit a zvažuje její vrácení Poslanecké sněmovně. Upozorňuje především na rozsah návrhu a na riziko, že rychlé dílčí úpravy mohou vyvolat další nejasnosti a problémy.

Obce by měly mít poslední slovo, říká Aschenbrenner

K tématu se pro REGIONPLZEN.CZ vyjádřil také plzeňský senátor Lumír Aschenbrenner. Podle něj je nutné najít bezpečné řešení pro ukládání jaderného odpadu, stát by však neměl podobné projekty prosazovat proti vůli dotčených samospráv.

Je zřejmé, že Česká republika musí otázku bezpečného ukládání jaderného odpadu vyřešit. Tak zásadní stavbu ale podle mého názoru nelze prosadit proti vůli obcí a lidí, kteří v daném území žijí. Dotčené samosprávy by měly mít při konečném rozhodování rozhodující slovo.

Je především na státu, aby s obcemi jednal otevřeně a dokázal jim nabídnout skutečné a dlouhodobé přínosy. Nemělo by jít pouze o jednorázové finanční kompenzace, ale například o investice do občanské vybavenosti, dopravní infrastruktury, škol, zdravotních a sociálních služeb nebo dalšího rozvoje celého území.

Podobný problém vidíme také u větrných elektráren. Stát může mít své energetické cíle, ale bez respektu k místním obyvatelům a bez konkrétního přínosu pro dotčené obce bude každý takový projekt vyvolávat odpor. Rychlejší povolování nesmí znamenat, že se oslabí práva obcí a vlastníků pozemků.

Lumír Aschenbrenner, senátor

Co platformě vadí

Platforma varuje především před zařazením hlubinného úložiště mezi takzvané stavby pro energetickou bezpečnost státu. Podle kritiků to v praxi znamená rychlejší povolování a slabší kontrolu u záměru, který může ovlivnit celé území na desítky let.

Odvolání, krátké lhůty a měsíc na žalobu

Obce upozorňují, že proti povolení by v některých krocích nemělo být možné odvolání. Dotčené úřady, které hájí veřejné zájmy, by podle platformy dostaly na vyjádření jen 20 dnů a lhůty by se nedaly prodlužovat ani u složitých případů. Kritici dále uvádějí, že na případnou žalobu proti vydanému souhlasu by zůstala jen měsíční lhůta.

Vstupy na pozemky bez souhlasu vlastníků

Další výtka směřuje k průzkumným pracím. Dnes se firmy, které provádějí geologické vrty a další měření, musejí dohodnout s majiteli pozemků. Podle platformy ale novela otevírá možnost, jak souhlas obejít. Investor nebo najatá firma by mohli vstupovat a vjíždět i na soukromé parcely bez dohody s vlastníkem.

Plzeňský kraj je mezi zvažovanými lokalitami

Pro Plzeňský kraj je téma citlivé zejména kvůli lokalitě Březový potok u Horažďovic. Odtud pochází i mluvčí platformy Michael Forman, který je starostou Horažďovic. Podle obcí novela rozšiřuje zásahy do vlastnických práv už ve fázi hledání místa, tedy ještě před rozhodnutím o samotné stavbě.

Mezi dalšími zvažovanými místy jsou Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) už v některých lokalitách zahájila hloubkové geologické vrty. Obce proti povolení průzkumů podaly žaloby, soudy je dosud zamítly. Následovaly kasační stížnosti, o kterých se dál jedná. Podle obcí ale tyto stížnosti nemají odkladný účinek.

Jaký je plán státu

Podle dlouhodobých plánů má české hlubinné úložiště vzniknout do roku 2050. Místo by mělo být vybráno do roku 2030. Pod zemí, zhruba půl kilometru hluboko, by měly být natrvalo uloženy především tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren a další radioaktivní odpady. Podobná úložiště chystají i další státy.

Co bude dál v Senátu

Poslanecká sněmovna novelu schválila 10. července 2026. V Senátu se má projednávat v srpnu. Platforma chce do té doby jednat se senátory a přesvědčovat je, aby návrh změnili, nebo ho poslali zpět poslancům.

Další vývoj budeme ve zprávách Plzeň dál sledovat, protože rozhodnutí v Praze může zásadně dopadnout na obce na Pošumaví i na Rokycansku.

Platforma proti hlubinnému úložišti | SÚRAO | Nový stavební zákon

Ať vám nic neunikne!

Sledujte denní zprávy z vašeho regionu na našem Facebooku.

Sledovat na Facebooku


Další články