Úhlava se kvůli suchu dostala na průtok, který už nestačil současně pro odběr plzeňské vodárny i zachování povinného množství vody v řece. Povodí Vltavy proto mimořádně zvýšilo odtok z nádrže Nýrsko. Plzni nedostatek pitné vody zatím nehrozí, bez přehrady by však současný systém narazil na své limity.
Řeka Úhlava, klíčový zdroj surové vody pro výrobu pitné vody v Plzni, se letos v létě kvůli suchu dostala na nízké průtoky. Aby vodohospodáři mohli dál odebírat vodu pro plzeňskou úpravnu a zároveň dodržet podmínky povolení, začalo Povodí Vltavy řízeně vypouštět do toku více vody z vodní nádrže Nýrsko.
Opatření běží od 31. července. V polovině srpna trvá zhruba dva týdny. Podle správců toku jde o mimořádný krok, který v takovém rozsahu spustili poprvé, a to právě proto, aby bylo možné udržet odběr pro Plzeň.
Vodárna požádala o zvýšení průtoku ve chvíli, kdy se Úhlava dostala na hodnoty, při nichž se střetly dva protichůdné požadavky: odebrat dostatek vody pro výrobu pitné vody a současně ponechat v řece minimální zůstatkový průtok.
Povolení k odběru stanovuje, že v Úhlavě musí v daném místě zůstat přibližně 1 200 litrů za sekundu. Před navýšením průtoku teklo řekou zhruba 1 000 litrů za sekundu. Vodárna ve stejné době odebírala asi 550 litrů za sekundu. Dlouhodobě tak hrozilo, že bez „přilití“ z přehrady nebude možné obojí současně splnit.
Důležitý detail: nešlo o to, že by Plzni fyzicky docházela voda. Problém byl v nastavení pravidel pro odběr a v tom, jak málo vody teklo v korytě.
Z nýrské přehrady teče do Úhlavy aktuálně zhruba 780 litrů za sekundu. Dalších přibližně 110 litrů za sekundu jde přímo na zásobování oblastí na Klatovsku a Domažlicku. Celkový odtok z nádrže je tedy přibližně 890 litrů za sekundu.
Složitost situace zvyšuje i to, že do nádrže podle propočtů v těchto dnech přitéká jen kolem 200 litrů za sekundu. Přitom předepsaný minimální odtok z nádrže do Úhlavy činí 360 litrů za sekundu.
Úhlava je zároveň hlavním přítokem nádrže. Vodu do ní přivádějí i Zelenský a Svinský potok, ty ale dohromady nyní představují zhruba polovinu celkového přítoku do zásobního prostoru.
Podle správců toku ani vodárny zatím nehrozí, že by v Plzni musely omezit odběry pro výrobu pitné vody. Zvýšený odtok z přehrady vytvořil potřebnou rezervu a systém má navíc oporu ve vodojemech.
V Plzni je šest hlavních velkých vodojemů a několik menších. Jejich úkolem je vyrovnávat rozdíl mezi výrobou a spotřebou a držet rezervu pro krátkodobé výpadky. Zásoba se během dne mění podle spotřeby; obecně jde o rezervu v řádu hodin až přibližně jednoho dne.
Hydrologické sucho je v regionu letos výrazné. Ukazují to i další toky v Plzeňském kraji. Například Radbuza se v červenci dostala na mimořádně nízké hodnoty, místy až k historickým minimům. I tam v suchých obdobích pomáhají nádrže a řízené manipulace s vodou.
V zásobním prostoru nádrže Nýrsko je podle vodohospodářů zhruba 78 procent vody. Pro naplnění účelů nádrže je to zatím dostačující, ale pro tuto část roku nejde o běžný stav.
Suchá léta znovu otevírají debatu o tom, jak posílit odolnost zásobování. V regionu se dříve uvažovalo o variantách přivádění části pitné vody do Plzně přímo z oblasti Nýrska nebo o lepším propojení soustav pro krizové situace. Souběžně pokračují investice do vodárenské infrastruktury, včetně plánů na modernizaci zařízení u nýrské přehrady v řádu stovek milionů korun.
Správci toku zároveň upozorňují, že podobná opatření nejsou samospásná. Pokud se srážky nevrátí, bude tlak na zásoby vody pokračovat. Základní scénář pro obyvatele Plzně ale zůstává stejný: pitná voda teče dál, jen ji v těchto týdnech výrazněji „podpírá“ nýrská přehrada.
Další informace o stavech toků a nádrží publikují Povodí Vltavy a ČHMÚ.