Stalo se tak z toho důvodu, že zde mají další veverky připravující se na vypuštění. Díky spolupráci mezi stanicemi byla vytvořena větší skupina mláďat, která obohatí zdejší faunu lesního prostředí.
"Veverčí kluci, kteří se k nám dostali, pocházejí z Hořovic. Zde spadli z hnízda při vichřici, což je jeden z častých důvodů příjmu veverek. Dalším důvodem příjmu bývá kácení stromu, na kterém se veverčí hnízdo nachází. Jsme rádi, že se nám podařilo malé veverky odchovat do stádia, kdy mohou být vypuštěna do volné přírody a po čase se zapojit i do reprodukce. To je totiž nejlepší odměna pro zvířecí záchranáře, kteří se v současné době potýkají s náporem mláďat. Uvidíte-li při procházce přírodou nějaké mládě, zvažte zda-li potřebuje pomoci. Ve většině případů si sama mláďata poradí i bez pomoci člověka," líčí rokycanský ochránce zvířat Pavel Moulis.
Veverka obecná je středně velký hlodavec, kterou nalezneme v lesích všech typů, parcích, alejích, větších zahradách nebo hřbitovech se stromovým porostem. Obvykle dorůstá 19 až 23 centimetrů a dosahuje váhy mezi 250 až 350 gramy. Vyznačuje se huňatým ocasem, který jí napomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích na stromech či jej využívá jako pokrývku těla při spánku. U nás se vyskytují dvě barevné formy – hnědá a černá, přičemž zbarvení se liší podle lokality rozšíření a období. Dvakrát ročně / na léto a na zimu / se jí mění srst. Ta zimní je hustší a o něco tmavší. Veverka žije až na období rozmnožování samotářským způsobem života a příslušníkům svého rodu se zpravidla vyhýbá. Svá hnízda, o průměru 25 až 30 centimetrů, staví z větví, mechu, listí, trávy či kůry. Může však využívat i dutiny stromů. Není teritoriální a tak se území jednotlivých jedinců značně překrývají. Je aktivní především ve dne, kdy více než jeho polovinu tráví hledáním potravy, kterou tvoří především semena šišek, houby, vejce či různé plody. Část potravy si uschovává do svých spižíren, které má na nejrůznějších místech. Páření probíhá koncem zimy či začátkem jara a tak se s mláďaty můžeme setkat již brzy na jaře. Samice může mít až dva vrhy ročně, přičemž jeden vrh obsahuje obvykle 3 až 4 mláďata, která se rodí po 38 až 39 denní březosti. Mláďata se rodí slepá a téměř holá a po narození váží 10 až 15 gramů. Plně osrstěna jsou po 21 dnech života, oči se jim otevřou po čtyřech týdnech a chrup se jim plně vyvíjí až po 42 dnech, kdy začínají požírat pevnou potravu. Samice je však kojí až do jejich odstavení, ke kterému dochází mezi 8 až 10 týdnem života. Nejvíce mláďat umírá v prvním roce života. Samice dosahuje pohlavní dospělosti zhruba ve druhém roce života, samci o něco později. V přírodě se dožívají průměrně 3 let, v zajetí až 10 let. Veverka obecná je u nás zvláště chráněným druhem.
