Návrh na zrušení devátého ročníku základní školy slibuje jednodušší systém a miliardové úspory. Podle děkana Fakulty pedagogické ZČU Pavla Mentlíka ale stojí na vratkých předpokladech a může děti nutit k zásadní volbě příliš brzy. Problém českého školství podle něj není v existenci deváté třídy, ale v tom, jak ji školy využívají.
Návrh předsedy Sněmovny na zrušení devátého ročníku základní školy může na první pohled působit jako jednoduchá organizační úprava. Ve skutečnosti by šlo o rozhodnutí mnohem zásadnější: jak dlouho se mají všechny děti vzdělávat společně, než se rozdělí do různých typů škol a vzdělávacích programů.
Pokud by se celková délka povinné školní docházky nezměnila, poslední rok by se pouze „přestěhoval“ na střední školu. Neznamenalo by to méně vzdělávání, ale dřívější rozhodnutí o další vzdělávací cestě. A právě věk, kdy k takové volbě dochází, může výrazně ovlivnit nejen budoucnost jednotlivých dětí, ale i spravedlnost a výsledky celého vzdělávacího systému.
Mezinárodní srovnání ukazují, že úspěšné vzdělávací systémy zpravidla zachovávají společný a dostatečně náročný vzdělávací základ zhruba do 15 nebo 16 let. Neznamená to, že se všechny děti učí stejně. Znamená to, že mají více času rozvinout schopnosti a zájmy dřív, než učiní rozhodnutí s dlouhodobými důsledky.
Česko přitom část dětí rozděluje už v 11 letech odchodem na víceletá gymnázia. Výsledky českých žáků jsou v mezinárodním srovnání relativně dobré, výrazně ale závisí na tom, z jakého rodinného a sociálního prostředí dítě pochází.
Zrušení devátého ročníku by se netýkalo jen části žáků. Dobu společného vzdělávání by zkrátilo většině dětí. Pozdější rozhodování by naopak umožnilo opřít volbu o více let školní práce, stabilnější představu o vlastních schopnostech a zájmech i větší zapojení samotného dospívajícího.
Kritika dnešní podoby devátého ročníku může být oprávněná. Příprava na jednotnou přijímací zkoušku často zužuje výuku a devátá třída se pak může měnit v „čekárnu na střední školu“. To však není důkaz, že je devátý ročník zbytečný. Je to spíš známka systémového problému, který jeho zrušením nevyřešíme - tlak přijímacích zkoušek bychom jen posunuli o rok níž.
Devátá třída by naopak měla smysluplně završovat základní vzdělávání: propojovat znalosti v náročnějších projektech, rozvíjet samostatnost, posilovat praktické využití gramotností i schopnost dalšího učení a nabídnout kvalitní kariérové poradenství. Příležitost k tomu dává i zavádění revidovaného rámcového vzdělávacího programu.
Návrh doprovází tvrzení, že zrušení devátého ročníku přinese veřejným rozpočtům až 50 miliard korun ročně. Z veřejně dostupných údajů však takovou úsporu zatím nelze doložit. Jeden ročník základní školy stojí stát řádově kolem 15 miliard korun a značná část těchto nákladů by nezmizela - zůstala by, nebo by se jen přesunula na střední školy.
Zbytek uváděné částky má vycházet především z předpokladu, že mladí lidé dokončí celé vzdělávání a začnou pracovat o rok dříve. To by ale vyžadovalo zkrácení celé vzdělávací dráhy, nikoli pouhé přesunutí posledního roku povinné školní docházky ze základní na střední školu.
České školství má problémy, které vyžadují řešení. Odebrání jednoho ročníku základní škole se prezentuje jako relativně jednoduchá cesta k úsporám, zatím však nemá přesvědčivou oporu v dostupných datech. Odstranění deváté třídy by samo o sobě české školství k lepšímu neposunulo.
Dostupné výzkumy navíc nedávají přesvědčivý důvod dobu společného vzdělávání zkracovat. Naopak upozorňují, že bychom měli velmi pečlivě zvážit důsledky dřívějšího rozdělení dětí.
Autorem komentáře je Pavel Mentlík, děkan Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Reaguje na nedávný návrh předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD). Text vznikl krácením příspěvků, kterým se děkan podrobněji věnuje na blogu TeachVision.