Jeho cílem je vrátit Plzeňanům jejich slavného rodáka a zároveň navrátit geniálnímu designérovi Ladislavu Sutnarovi jeho vlast a jeho rodné město. Sutnar byl bývalým režimem cíleně opomíjen a prakticky vymazán z kulturních dějin.
„Historie k Sutnarovi nebyla kvůli politickým zvratům příliš přívětivá. Přestože mu nejdříve Československá republika svěřila úkol vytvořit design několika světových výstav a „ dát ve světě republice tvář“, politické okolnosti nakonec vymazaly jeho existenci a úspěchy dosažené před rokem 1939. Nejdříve to byl nacistický režim, který Sutnara začal vymazávat z historie kvůli otevření Českého pavilonu na Světové výstavě v roce 1939, po roce 1948 v tom pokračoval i komunistický režim kvůli Sutnarovým protikomunistickým aktivitám,“ rekapituluje syn Ladislava Sutnara Radoslav.
Projekt Návrat Ladislava Sutnara koncipoval a vede doc. Josef Mištera, realizuje ho Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ve spolupráci se Západočeským muzeem, galerií města Plzně a společností Plzeň 2015. „Jsem hrdý na to, že fakulta, kterou jsem v Plzni vybudoval, může nést jméno geniálního plzeňského rodáka. Název „Ladislav Sutnar Faculty of Design and Art“ má jediná vysoká škola na světě – ta naše. Často říkám, že se mi plní v životě všechny mé sny: vybudování fakulty, postavení budovy, Mezinárodní letní škola a podobně. Co se týče mého snu „sutnarovského“- splnily se mi i ty sny, které jsem neměl, a já jsem v Radovi Sutnarovi získal blízkého přítele. Zřejmě je to oboustranné, protože mne Rad rád žertem představuje: „…to je můj bratr - ten, kterého jsem si přál…“ Díky našemu přátelskému vztahu i hluboké vzájemné důvěře bylo možné realizovat NÁVRAT LADISLAVA SUTNARA v celé jeho šíři a my společně opravujeme, co v dějinách (nejen) české kultury napáchala ta zlovolná doba,“ dodává děkan fakulty Mištera. „ Dlužno říci, že bychom toho málo zmohli bez pochopení a iniciativy pana náměstka Martina Baxy a bez vedení Evropského hlavního města kultury, kteří si uvědomují historický formát našeho snažení,“ doplňuje Mištera.
Ačkoliv u nás je dosud umělcovo jméno známé hlavně v profesních kruzích a mezi studenty designu, ve Spojených státech amerických se Sutnar po své emigraci proslavil a je dodnes vnímán jako jeden z nejvýraznějších poválečných designerů v Americe. Výrazně modernizoval design hraček, skla, porcelánu, kovů, textilií, výstavnictví a grafický design, založil obor design informací a je považován za předchůdce informačních řešení internetu.
Projekt „Návrat Ladislava Sutnara“ zahrnuje celou řadu aktivit, jež postupně během roku 2015 zaplní Sutnarovou tvorbou centrum Plzně. V polovině března již začala v Galerii Ladislava Sutnara výstava Sutnarovy knižní tvorby, zanedlouho na ni naváže prezentace jeho užité tvorby v Západočeském muzeu v Plzni a posléze malby v Galerii města Plzně. Souběžně probíhající výstavy budou v červnu doplněné otevřením stálé expozice tvorby Ladislava Sutnara v Západočeském muzeu v Plzni. Projekt dále zahrnuje mezinárodní soutěžní studentskou výstavu, vydání několika knih a natočení dokumentu věnovaného dílu tohoto všestranného umělce. V plánu je výroba několika stovek kopií jeho slavné stavebnice a také instalace pomníku v centru města. Tyto aktivity se daří naplňovat za podpory města Plzně, projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury a pana Radoslava Sutnara. Díky jeho podpoře byla založena Galerie Ladislava Sutnara, Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara i prestižní Cena Ladislava Sutnara, pro kterou si už třikrát přijeli významné osobnosti a instituce z Evropy a
USA (např. The J. P. Getty Trust, Cooper-Hewitt National Design Museum, Steven Heller (USA), prof. Gyula Ernyey (Maďarsko), doc. Jiří Šetlík (ČR) a další).
„Naše rodina je nadšená a vděčná městu Plzni za zahrnutí Ladislava Sutnara mezi kulturní ikony oslav roku 2015,“ říká Radoslav Sutnar. Ten při své návštěvě Plzně v roce 2014 městu dokonce věnoval originál obrazu z cyklu Venuše. „Když už se blíží rok 2015, měli byste zde mít tu pravou Venuši ve skutečné velikosti. Proto vám s velkou radostí věnuji Venuši, jež se původně jmenovala Venuše s havraními vlasy. My jsme ji ale přejmenovali na Venuše/Plzeň je žena,“ pronesl tehdy při předávání obrazu jako symbol návratu svého otce do rodného města.
„Je důležité připomínat si Sutnarův odkaz v kontextu celého projektu nejen jako důležitou součást kulturního dědictví Plzně, ale především jako inspiraci pro další generaci umělců, kteří zde tvoří a pomáhají vtisknout Plzni novou značku kulturní metropole,” podotýká programový ředitel Plzně 2015 Jiří Sulženko.
Sutnarův návrat do jeho rodného města má nejen symbolickou, ale i reálnou rovinu – v listopadu 2014 byly na Ústředním hřbitově v Plzni po 75 letech od jeho odchodu do USA pohřbeny ostatky Ladislava Sutnara a jeho ženy Františky. Autorem pomníku k čestnému hrobu je doc. Petr Vogel z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. „Pokoušel jsem se iniciovat v Plzni vznik muzea designu, které by neslo Sutnarovo jméno a ve kterém bychom vybudovali největší evropskou sbírku jeho děl. Sutnar by si to vzhledem k významu svého díla zasloužil a Plzeň by si to zasloužila také. Zatím vznikne v Západočeském muzeu stálá expozice průřezu dílem L. Sutnara – bude jediná v republice. Máme se od něj mnoho co učit, proto by jeho díla neměla ležet jen v depozitářích“ uzavírá Mištera.
