V pátek a sobotu 20. a 21. února se na rozzářenou procházku se světelnými instalacemi podél Radbuzy vydalo na 40.000 lidí.
„Ukázalo se, že i v zimě jde nalákat obyvatele města na večerní procházku. Ačkoliv únor nepatří mezi turisticky silné měsíce, věřím, že se zájem hostů projeví i na tržbách hotelů nebo restaurací. Díky festivalu jsme také mohli ukázat i méně známá nebo nová místa Plzně doslova v novém světle, představili jsme prostor kreativní zóny DEPO2015, úplně nové publikum si jistě prohlédlo také Papírnu nebo Městskou plovárnu,” hodnotí programový ředitel Plzně 2015 Jiří Sulženko.
Program připravil tým Plzně 2015 ve spolupráci s pražským festivalem Signal. Součástí byl videomapping, světelné instalace, interaktivní objekty a další umělecká díla spojená se světlem. „Jsme moc rádi, že jsme mohli na úspěšném plzeňském Festivalu světla spolupracovat. Pražský Signal festival se během svých dvou ročníků stihnul etablovat mezi českými i evropskými kulturními akcemi natolik, že nyní pomáháme spoluvytvářet festivaly světla nejen mimo metropoli Česk+é republiky, ale také v zahraničí. Momentálně například chystáme festival světla v Rumunsku,“ říká Martin Pošta, ředitel festivalu Signal.
Na Festivalu světla se představily práce předních českých i zahraničních umělců. Mezi autory byli například David Černý (světelná socha Speederman), Jakub Nepraš (videosocha se zvukem Transmitter), Rony Plesl (lustr Uranium Figure), Vladimír 518 a David Vrbík (SPAM Interpretace černobílých struktur Zdeňka Sýkory), studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Gabriela Matušková, Štěpán Svoboda a Štěpán Kuczman (interaktivní instalace Srdce), skupina architektů a designerů ze Štrasburku AV Exciters (videomapping La Plante), nebo dvojice kanadských umělců Caitlind Brown a Wayne Garrett (světelná socha Mrak).
Některé instalace byly vytvořeny jako site-specific díla speciálně pro daný prostor, jako například performance Stíny japonské umělkyně Hiroko Matsushita v DEPO2015, která industriální halu označila za velmi inspirativní, a nebo blikající světelná instalace Die Herde německého tvůrce Axel T. Schmidta v pivovarských sklepích. „To místo bylo úžasné. Moc děkuji Plzeňskému Prazdroji, že mi umožnili vystavovat v prostoru, který primárně pro umění není určený, ale jako by si o to přímo říkal,“ dodává autor. Jeho dílo bylo výjimečně zahrnuté i v prohlídkovém okruhu Plzeňského Prazdroje, přes víkend ho vidělo 10.000 návštěvníků, z toho přibližně čtvrtina zahraničních.
Některá díla v Plzni ještě zůstávají – socha Davida Černého Speederman bude k vidění v kavárně kulturního centra Papírna až do 20. března, či dvoumetrové tepající Srdce, které chtějí studenti FDU Ladislava Sutnara ZČU v další fázi doplnit o zvuk. „Tak velký zájem lidí jsme ani nečekali, před Korandovým sborem se stály fronty. Jsme moc vděční za zpětnou reakci návštěvníků, které Srdce zaujalo. Teď na něm budeme pracovat dál, doladíme ještě nějaké detaily, jako tlukot srdce, a pak začneme pracovat na druhé fázi - 3D mapping/animace, který se bude generovat podle zvuku. Plánujeme ho pak vystavit ho v rámci nějakého festivalu v Praze,“ doplňuje za trojici autorů Gabriela Matušková.
Stejně jako při slavnostním zahájení projektu Evropské hlavní město kultury 2015 i nyní s organizací akce pomáhalo přes padesát dobrovolníků z Klubu strážných andělů Plzeň 2015, kteří rozdávali návštěvníkům informační brožurky a ochotně asistovali u jednotlivých instalací.
Bývalá městská plovárna na Radbuze se do festivalu zapojila komunitní akcí Lampiony nad Plovárnou, která mnohé návštěvníky přivedla do těchto míst zcela poprvé. Přes řeku převážel zájemce převozník, na místě bylo nachystané občerstvení, oheň pro zahřátí a program připravený různými plzeňskými i jinými sdruženími. „Plovárna okouzlila tisíce návštěvníků, děkujeme všem, díky kterým se to podařilo – od desítek dobrovolníků po bezvadné účinkující. Inspirovali jsme se Čínským novým rokem a pomocí reflektorů, lampionů a svic vytvořili z plovárny magické místo. Premiéra hry o kachničkách ošidori byla ohromně vtipná, otužilecká i ohňová show uchvacující, skvělou atmosféru dodávala čínská hudba i ambientní DJ,“ uvádí za organizátory Marek Sivák ze spolku Pěstuj prostor, který areál městské plovárny plánuje v letošním roce oživovat akcemi pravidelně.
Reakce návštěvníků festivalu zahrnovaly jak pozitivní hodnocení jednotlivých instalací, tak ocenění smyslu celé akce, kterým bylo vytvoření intenzivnějšího vztahu k místu, kde žijeme.
Z Facebooku Plzně 2015:
* Kateřina Odehnalová: „Muzeum je jednoznačně nejlepší. Celou akci ale hodnotím velmi pozitivně třeba i proto, že jsem se mohla podívat do míst, kam bych jinak jen tak nezavítala.“
* Petr Michalík: „Udělal jsem si do Plzně kvůli Festivalu světla víkendový výlet až z Havířova, už proto, že bylo mým dlouhodobým snem vidět videomapping na vlastní oči. Ten byl famózní. I ostatní instalace potěšily, byť procházka mezi Depem a plovárnou byla naopak až příliš potemnělá a člověk si musel dávat pozor, kam šlape, aby sebou neplácnul na zem. Za mě spokojenost s Festivalem světla, ale i s prohlídkou v Prazdroji, galerii a úrovní plzeňského pohostinství.“
* Jan Valenta: „Oproti pražskému festivalu samozřejmě menší, ale na druhou stranu možnost všechno rozmístit na jednu rozumně dlouhou trasu s malými odbočkami = parádní procházka širším centrem, po často zapomenutých zákoutích. Nehledě na to, že nejde jen o světelné exponáty, ale především o ta unikátní místa a budovy, kde byly zastávky umístěny. Za mě palec nahoru!“
