„Celková útrata návštěvníků akcí v souvislosti s projektem Plzeň 2015 byla vyčíslena na 564,3 milionů Kč, z čehož zhruba polovinu utratili Plzeňané, asi třetinu návštěvníci z ostatních českých měst a zbytek návštěvníci ze zahraničí,“ uvádí Jiří Suchánek, ředitel organizace Plzeň 2015.
Výdaje spojené s projektem Plzeň 2015, tedy výdaje návštěvníků, náklady na projekt jako takový a náklady na novou infrastrukturu jednoznačně podpořily ekonomiku regionu i města. Projekt přinesl také vznik nových pracovních míst a profesionalizaci místních kulturních aktérů.
Nezávislá expertka na hodnocení ekonomických dopadů kulturních projektů Tereza Raabová doplňuje, jaké byly efekty výdajů návštěvníků Evropského hlavního města kultury 2015 na českou ekonomiku: „Výdaje návštěvníků způsobily zvýšení produkce české ekonomiky o více než 700 milionů korun. Do veřejných rozpočtů bylo odvedeno ve formě DPH, daní z příjmů či povinného pojištění nejméně 160 milionů korun,“ vypočítává Raabová, která je autorkou certifikované metodiky pro výpočet ekonomických dopadů kulturních organizací.
Kromě ekonomických dopadů představili organizátoři a zástupci města další hodnotitelné dopady nejrozsáhlejší kulturní akce loňského roku. Primátor města Plzně Martin Zrzavecký uvádí: „O akce a projekty, které se uskutečnily, projevili přes počáteční nedůvěru lidé velký zájem. Zapojili se aktivně, čímž dali najevo, že jim na jejich městě záleží, že chtějí žít v přívětivém prostředí a že se chtějí podílet na jeho tvorbě. Město v souvislosti s projektem Plzeň 2015 navštívilo dle analýzy dat mobilních operátorů 3,4 milionu návštěvníků; celkový počet diváků na akcích pořádaných Plzní 2015 a partnery projektu za celý rok 2015 se vyšplhal na přibližně 1,2 milionu,“ doplňuje statistiky primátor Martin Zrzavecký.
„Projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury byl jak pro město, tak pro jeho aktéry velkou výzvou. Statistická čísla i evaluační zpráva potvrzují jeho úspěšnost a přínosy. Ukazuje se, že se výjimečnost minulého roku promítne i do toho letošního, což například naznačují výsledky v návštěvnosti zahraničních turistů za první čtvrtletí. Díky projektu se Plzeň otevřela nejen Evropě, ale i světu, a za to je třeba poděkovat všem subjektům a lidem, kteří se na něm podíleli. Bez společného úsilí a podpory by projekt nebylo možné uskutečnit,“ říká první náměstek primátora Martin Baxa.
Jedním z cílů projektu byla také profesionalizace místních aktérů a jejich napojení na evropské sítě. „Fakta hovoří jasně: plzeňská kulturní scéna je jiná a díky projektu EHMK se povedlo akcelerovat její rozvoj,“ doplňuje Šárka Havlíčková, specialistka na kulturní advokacii a projektový management, která jako odborná poradkyně napomáhala vzniku Programu rozvoje kultury města Plzně 2009 – 2019 a jako programová ředitelka stála u zrodu projektu Plzeň 2015. Podle jejího průzkumu mezi kulturními aktéry ocenila většina dotázaných úzkou spolupráci mezi jednotlivými kulturními aktéry v Plzni, nové zahraniční kontakty a zviditelnění plzeňské kulturní nabídky na kulturní mapě ČR a Evropy.
Ředitel Plzně 2015 Jiří Suchánek vidí hlavní cíl konference v předání zkušeností příštím uchazečům o titul Evropské hlavní město kultury (v ČR bude projekt znovu v roce 2028, kandidaturu zvažuje například Olomouc), ale i dalším českým i zahraničním městům, která chtějí díky kultuře podpořit svůj rozvoj: „Plzeň urazila obrovský kus cesty ke změně z průměrné středoevropské metropole v moderní, otevřené město, které díky svému zaměření na kreativní průmysly může hrdě konkurovat západním sousedům. Musí na sobě však dál pracovat a my chceme během těchto dvou dní reflektovat jak úspěchy předešlého roku, tak i chyby, ze kterých se dá poučit,“ shrnuje Jiří Suchánek.
To potvrzuje i Ulrich Fuchs, který byl programovým ředitelem Evropských hlavních měst kultury Linec 2009 a Marseille-Provence 2013: „Plzeň se ukázala jako velmi dobrý příklad středně velkého středoevropského města, kterému se přes počáteční obtíže podařilo dosáhnout až překvapivých výsledků. Titul EHMK sám o sobě totiž není garancí úspěšného projektu. Záleží na tom, jak s ním město naloží a jak po daném roce dál pokračuje. Města, která zvažují kandidaturu, by měla vědět, že mohou hodně získat, pokud se toho dobrodružství zhostí profesionálně a zahrnou do konceptu i udržitelnost,“ vzkazuje Ulrich Fuchs.
Mezi hosty byli zástupci dalších českých měst, kteří by se úspěchem Plzně rádi inspirovali, a také z několika německých měst, které kandidují na titul Evropské hlavní město kultury 2023 – Norimberk, Drážďany, Magdeburg, Regensburg a další. Během čtvrtečního večera se v DEPO2015 sešli také ministři kultury všech čtyř zemí Visegradu a slavnostně zde udělili Mezinárodní visegrádskou cenu polskému festivalu Demoludy. Cena se uděluje každoročně jako ocenění podpory a rozvoje kulturní spolupráce zemí V4.
