Výstava „Zkamenělý svět u Nýřan“ seznámí návštěvníka sprobíhajícím výzkumem této velmi zajímavé lokality.
V oblasti severně od Nýřan probíhá v současné době paleontologický výzkum organizovaný oddělením paleontologie Západočeského muzea v Plzni.
Současné výzkumy navazují na historické paleontologické nálezy a výzkumy. Nýřanská uhelná sloj může obsahovat plynové (sapropelitové) uhlí, ze kterého popsal koncem 19. století v obsáhlé monografii paleontolog Antonín Frič velké množství nových druhů živočichů z období karbonu. Tyto nálezy se tak staly světově proslulými. Po uzavření hlubinného dolu Humboldt u Nýřan v roce 1901 však zaniká možnost získávání dalších nálezů zkamenělých žraloků, ryb, obojživelníků, plazů a hmyzu.
V posledních letech byla věnována hledání vrstvy plynového uhlí v terénu intenzivní pozornost.
K jejímu objevení došlo v roce 2011 na lokalitě Pankrác u Nýřan bagrovanou sondou. Lokalizace sondy byla výsledkem projekce výpočtů z historických důlních map a informací získanýchz geologického terénního mapování. Sonda poskytla nálezy těla žraloka, kompletního těla obojživelníka krytolebce, býložravé ryby a menších zbytků suchozemského hmyzu. Tyto vzácné nálezy živočichů, které můžeme spatřit na výstavě, jsou novým zdrojem pro vědecký výzkum živočichů v karbonu.
Druhým významným paleontologickým objevem v oblasti severně od Nýřan bylo nalezení vrstvy sopečného popelu (tufu), který zde pohřbil před 300 000 000 lety karbonský prales.
Po několikaletém intenzivním hledání došlo k objevení této vrstvy v roce 2012 na lokalitě Doubrava. Fosílie rostlin jsou zachovalé na místech jejich původní růstové pozice. Často jsou dobře zachovalé i jejich anatomické struktury (vnitřní stavba stonku, pokožka listů, výtrusnice). Vrstva u Nýřan je totožná z hlediska období vzniku a materiálového složení s vrstvou tufu na lokalitáchu Radnic. V roce 2013 byla u Nýřan na lokalitě „Doubrava 1“ odhalena a paleontologickými metodami prozkoumána vrstva tufu na ploše 48 metrů čtverečných v hloubce sedmi metrů. Vrstva obsahovala několik velkých kusů rostlin stromovitého vzrůstu a velké množství drobnějších zbytků rostlin. Celkem se preparacemi odhalilo více než 3800 kusů drobných vzorků fosílií. Nálezy představují celkem 7 druhů rostlin stromovitého vzrůstu (např. plavuně, stromové kapradiny a přesličky, cordait) a 7 druhů rostlin bylinného vzrůstu, které tvořily podrost pralesa a liány. Nalezeny byly také výtrusnice, semena a šištice. U rostlin je částečně zachovalá jejich anatomické stavba, časté jsou stopy po napadení hmyzem (vykousané chodbičky a koprolity). Na výstavě můžeme spatřit velké nálezy zkamenělých stromových plavuní, kapradin a přesliček a dalších drobnějších druhů rostlin. Nálezy zkamenělin doprovázejí mikrofotografie jejich zachovalých buněčných struktur. Nové obrazové rekonstrukce živočichů a rostlin vytvářejí na výstavě „Zkamenělý svět u Nýřan“ fenomenální pohled do zaniklé přírody v období karbonu.
Doprovodné programy kvýstavě:
út 9. 2. v 16.00 hod. NMP, výstavní sál, nám. Republiky 13
Komentovaná prohlídka pro veřejnost výstavy „Zkamenělý svět u Nýřan“ s kurátorem Ing. Janem Burešem
út 16. 2. v 17.00 hod., přednáškový sál HB ZČM, Kopeckého sady 2
Přednáška k výstavě „Zkamenělý svět u Nýřan“
Přednáší: Ing. Jan Bureš – kurátor výstavy, Západočeské muzeum vPlzni
