Již podruhé se výstava konala v prostorách Restaurace Na Střelnici v centru města. Výhodná poloha i možnost občerstvení měla pozitivní vliv na návštěvnost celé výstavy, kde bylo k vidění 293 srnčích, 71 jeleních, 28 mufloních, 70 dančích a 28 trofejí sičí zvěře. Desítku pak tvořily trofeje zvěře černé, která se i na Rokycansku vyskytuje na některých místech v hojné míře. Nutno však podotknout, že oficiálně bylo uloveno více kusů, než-li bylo vystaveno, neboť řada trofejí nebyla na přehlídku dodána z nejrůznějších důvodů. Tím hlavním byla skutečnost, že zvěř ulovil zahraniční lovec a trofej nedodal.
Samotná výstava začala čtvrtečním / 7. dubna / hodnocením trofejí a jejich instalací. Na hodnocení se podíleli zkušení posuzovatelé / Procházka, Sýkora, Jansa, Valenta, Červenka, Gold, Vorlík, Hirsch, Kalčík a Kotnauer / v čele s ing. Hamříkem, který hodnotil význačné trofeje. Přítomen byl i zástupce státní správy myslivosti p. Fiala a s instalací pomáhali frekventanti kurzu o první lovecký lístek.
Od pátku do neděle si mohli zájemci z řad odborné i laické veřejnosti prohlédnout vkusně a precizně připravenou výstavu v krásných prostorách, kde byla prezentována činnost myslivecké organizace na Rokycansku. Tradiční součástí výstavy trofejí byla i expozice rokycanských ochránců přírody, kteří s mysliveckou organizací úzce spolupracují a propagují její aktivity na svých webových stránkách na adrese www.csop.erc.cz v sekci myslivost.
Loveckou trofejí však nejsou jen parohy, parůžky, rohy a růžky, ale i zbraně kňourů, příp. háky bachyní, lebky šelem, příp. jejich špičáky, kelce jelenů i laní, kůže a kožky šelem či škáry divočáků, penisové kůstky šelem, křídelní paletky ze sluk i jejich vous, ozdobná sojčí pírka, kačírky z ocasních per kačerů, hubertky ze srdce především jelenů, bezoárové koule ze žaludků kamzíků, dlouhá prsní pírka z krocanů, drápy medvědů, celé preparáty pernaté i srstnaté zvěře, štětky z kamzíků, ale i jelenů, jezevců a také ze zaječích vousů. Nejvýznamnějšími trofejemi jsou však parohy a rohy, případně lebky masožravců či kůže velkých šelem, které se hodnotí podle přijatých mezinárodních metod CIC.
V neděli úderem dvanácté hodiny výstava pozvolna končí. Po náročném čtyřdenním maratónu je potřeba všechny trofeje předat zástupcům mysliveckých společností, kteří je posléze předají úspěšným lovcům. I letos převažoval správný, tzv. průběrný odstřel, což dává záruku, že i při příští výstavě bude co obdivovat. "Myslivci tak opět dokázali, že jsou na odpovídající odborné úrovni a nezatíženi touhou po co nejsilnější trofeji, což je jistě dobrým signálem pro další rozvoj české myslivosti," říká za pořadatele Pavel Moulis.
S pojmem lovecká trofej se poprvé setkáváme v 16. století. I ona se postupem doby vyvíjela, přičemž dnes rozumíme loveckou trofejí upravenou určitou část těla ulovené zvěře, která je lovci trvalou vzpomínkou na úspěšný lov. Z chovatelského hlediska je také dokladem o vitalitě, kondici a konstituci zvěře, o jejím zdravotním stavu, o úrovni myslivecké péče o zvěř, o úrovni průběrného odstřelu a také o vztahu mezi početními stavy zvěře a úživnosti či celkové kvalitě jejího životního prostředí. Historie vystavování trofejí sahají hluboko do minulosti, neboť trofeje už u pralovců byly znamením jejich udatnosti a úspěšnosti a také ozdobami či rituálními předměty.
