Soud dal „zelenou“ průzkumu pro jaderné úložiště na Klatovsku. Obce neuspěly

Horažďovice a další obce z lokality Březový potok neuspěly u Městského soudu v Praze se žalobou proti geologickému průzkumu. Ten má prověřit území pro možné hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Samosprávy zvažují kasační stížnost a ve sporu chtějí pokračovat.

obrázek: Soud dal „zelenou“ průzkumu pro jaderné úložiště na Klatovsku. Obce neuspěly

Horažďovice a devět obcí z lokality Březový potok na Klatovsku neuspěly u soudu se žalobou proti geologickému průzkumu, který má prověřit území pro možné budoucí hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Městský soud v Praze jejich návrh ve středu 22. dubna 2026 zamítl.

Podle soudkyně zpravodajky Hany Kadaňové se jednalo o obdobné spory, které soud řešil v poslední době. Soud také neuznal výtku, že ministerstvo životního prostředí při rozhodování opomnělo zájmy obcí. Samotný průzkum podle soudu obce buď nezasahuje, nebo zasahuje jen v míře, kterou lze považovat za přijatelnou.

Soud zároveň připomněl, že Správa úložišť radioaktivních odpadů musí při pracích dodržet stanovené podmínky. Má obce předem informovat o zásazích na pozemcích a co nejvíce omezit dopady na jejich území.

Žalobu podalo deset samospráv z Pošumaví

Žalobu podaly Horažďovice a obce Břežany, Chanovice, Kovčín, Kvášňovice, Velký Bor, Malý Bor, Maňovice, Olšany a Pačejov. Jejich právní zástupkyně soud kritizovala postup ministerstva, které podle obcí řeší jejich námitky až v pozdějších fázích přípravy úložiště. Obce upozorňovaly na možné dopady na rozvoj sídel, život místních obyvatel a na ochranu vod v krajině, včetně několika místních potoků.

SÚRAO naopak dlouhodobě zdůrazňuje, že průzkum i případná stavba mají silný veřejný zájem. Argumentuje také tím, že stát musí mít plán pro vyhořelé jaderné palivo a další radioaktivní odpady a nemůže jejich řešení odkládat na další generace.

Další krok: kasační stížnost

Starosta Chanovic Petr Čotek po vyhlášení verdiktu uvedl, že obce čekají na písemné odůvodnění, které by mělo dorazit zhruba do měsíce. Poté začne běžet dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Obce naznačily, že tento krok zvažují.

Podle zástupců samospráv obce lokalitu odmítají už více než dvě desetiletí. Kromě soudních kroků plánují pokračovat i v dalších formách odporu a tlačit na změnu zákona o úložišti, aby měly obce silnější slovo při výběru konečné lokality.

Protest i na silnici z Plzně

Napětí v regionu ukázal i víkendový protest. V sobotu 18. dubna 2026 zhruba stovka lidí na Klatovsku na hodinu zablokovala hlavní tah z Plzně na Horažďovice. Starostové varovali, že případná stavba by podle nich znamenala výraznou zátěž pro obce, mimo jiné kvůli zvýšené dopravě přes vesnice.

Čtyři vytipované lokality a termín 2030

Stát nyní pracuje se čtyřmi vytipovanými oblastmi. Kromě Březového potoka v Plzeňském kraji jde o Horku a Hrádek na Vysočině a Janoch v Jihočeském kraji. Vláda má rozhodnout o finální lokalitě do roku 2030.

SÚRAO již dříve uvedla, že se ke stanovení průzkumných území vážou i pravidelné příspěvky obcím. Každá obec má dostávat 600 tisíc korun ročně a navíc částku odpovídající rozloze zasaženého katastru.

Pro zprávy Plzeň a okolí to znamená jediné: spor o úložiště v regionu pokračuje a pravděpodobně se přesune k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ať vám nic neunikne!

Sledujte denní zprávy z vašeho regionu na našem Facebooku.

Sledovat na Facebooku


Další články