Je to více než dva a čtvrt roku, kdy vstoupila v platnost novela zákona o sociálně - právní ochraně dětí, která dala zásadní podnět rozvoji náhradní rodinné péče a celkově zvýšila podporu pěstounské péče nejen na západě Čech. Jaký dopad má tato novela s odstupem času, lze vidět na dynamickém rozvoji služby Adite pro náhradní rodiny, která v současné době doprovází již 146 pěstounských rodin s více než 200 dětmi v pěstounské péči, těm mimo to poskytuje širokou škálu služeb od psychologické pomoci, přes vzdělávání, až po odlehčovací služby.
Již na jaře roku 2012 se Diakonie Západ rozhodla zapojit do pilotního programu doprovázení pěstounských rodin. Za podpory Nadace Terezy Maxové dětem a Nadace Lumos tak doprovázela šest pěstounských rodin, které měly zájem o službu doprovázení. Díky změně legislativy na počátku roku 2013 nastal výrazný posun a na konci roku hlásila Diakonie Západ spolupráci se 125 pěstounskými rodinami se 164 dětmi v pěstounské péči. „Nárůst však neustával, zároveň vyžadoval výrazné rozšíření našeho týmu ze 4 na 8 pracovníků, a tak se 1. 1. 2014 Adite pro náhradní rodiny vydělilo jako samostatná služba z komplexu prorodinných služeb Archa pro rodiny s dětmi, které poskytuje Diakonie Západ,“ vzpomíná Mgr. Jiřina Ullmanová, koordinátorka náhradní rodinné péče Diakonie Západ. V současnosti již Adite pro náhradní rodiny doprovází 146 pěstounských rodin s 203 dětmi, čímž přispívá k vytváření bezpečného a harmonického prostředí pro zdravý vývoj těchto dětí.
Na péči o pěstounské rodiny se nyní podílí 12 sociálních pracovníků, mezi kterými nechybí speciální pedagog, pedagog volného času nebo terapeuti. Adite působí v řadě západočeských měst jako Plzeň, Rokycany, Sušice, Horažďovice či Domažlice, ze kterých vyráží za pěstounskými rodinami i do těch nejodlehlejších koutů západních Čech. Adite doprovází dlouhodobé pěstouny, kterými jsou v téměř 70% prarodiče či jiní příbuzní dětí, menší část pak tvoří pěstouni, kteří pečují o dítě cizí. Adite se zaměřuje i na pěstouny na přechodnou dobu – přechodné pěstounské rodiny. Tito speciálně připravení pěstouni jsou též financováni státem a poskytují rodinnou péči na poměrně krátkou dobu dětem, které náhle nemohou zůstat ve své rodině. „Takových dětí jsme za poslední dva roky měli celkem 22, a to ve věku od 3 dnů do 6 let. Z nich bylo umístěno 6 dětí do osvojení, 5 do dlouhodobé pěstounské péče a 2 se vrátily zpět do své původní rodiny, ostatní jsou stále v péči pěstounů na přechodnou dobu,“ uvádí Ullmanová.
V současné době je v ČR v náhradní rodinné péči 13 000 dětí, přesto dalších 11 000 dětí zůstává v ústavní péči, a dokonce 1 400 jich je mladších tří let. Počet přechodných pěstounských rodin vzrostl v ČR za poslední 2 roky ze 115 na 402 rodin, přičemž nejvíce jich je v Moravskoslezském kraji (81 rodin). Plzeňský kraj disponuje v současné době pouze deseti takovými rodinami, což je skoro nejméně mezi kraji v ČR, hůře je na tom pouze Vysočina. Navíc je deset přechodných pěstounských rodin momentálně plně obsazeno, přičemž dalších 204 dětí vhodných pro náhradní rodinnou péči na Plzeňsku bohužel na svou příležitost stále čeká! „Na Plzeňsku je dlouhodobě velká potřeba vyhledávání dalších pěstounů, zejména těch přechodných! Je třeba si uvědomit, že se jedná o velice náročnou práci a tito pěstouni se snadno „opotřebují“, nelze tedy očekávat, že ti stávající budou péči vykonávat roky,“ upřesňuje Ullmanová. Plzeňský kraj potřebuje stejně urgentně i pěstouny dlouhodobé, aby měly děti z přechodné péče možnost odcházet do rodinného prostředí.
Na tuto situaci reaguje Adite pro náhradní rodiny společně s organizací Latus pro rodinu o.p.s. speciální kampaní „V pěstounské rodině jsem doma“, která je primárně zaměřena na osvětu a vyhledávání vhodných pěstounů v Plzeňském kraji. Již více než tři roky proto pořádají sérii pravidelných besed o pěstounské péči v různých městech v západních Čechách. Tyto besedy jsou určeny všem, kteří zvažují možnost stát se pěstouny nebo se zajímají o osudy dětí, které nemohou žít ve své původní rodině. Na setkání mohou diskutovat se sociálními pracovníky z oblasti náhradní rodinné péče i zkušenými pěstouny. V roce 2015 se uskuteční 16 takových setkání s veřejností v různých městech. Nejbližší setkání proběhne již 12. 5. 2015 v plzeňské Kačabě od 18:00. Pracovníky obou organizací ale potkáte i u promo pultu v obchodních centrech a na různých kulturních akcích, tou nejbližší je například Plzeňské fotoalbum – Pěstounské rodiny v Plzni ve dnech 27. 5. až 9. 6. v Depu 2015. „Adite bude lidem připomínat i Den pro rodinu, který připadá na 15. květen. Speciální akce pro rodiny s dětmi proto proběhnou 15. května v Domažlicích, 17. května v Sušici a 24. května v Klatovech,“ doplňuje Mgr. Libor Janíček, manažer úseku vnějších vztahů Diakonie Západ.
Mimo osvětovou činnost a doprovázení pěstounských rodin, zajišťuje Adite pro náhradní rodiny také asistovaný kontakt dítěte s biologickou rodinou, poradenství a psychologickou pomoc, vzdělávání pěstounů a odlehčovací služby. V Plzni od 1. dubna na nové adrese Denisovo nábřeží 6.
Tým Adite je opravdu akční, od roku 2013 uspořádal pro pěstounské rodiny 87 klubových setkání, která navštívilo celkem 1523 lidí, dále 20 jednodenních či víkendových setkání pěstounských rodin s návštěvností 841 osob. „Náš tým také pořádá plavecký klub „Chobotničky“, který reaguje na nedostatek zkušeností, obavy či úzkosti z nových a neznámých věcí u specifické skupiny dětí z pěstounských rodin, loni se jej v Plzni zúčastnilo 67 dětí. A zmínit musím i dva příměstské tábory – jeden v Plzni, který loni využilo 18 dětí a druhý v Sušici, kde jsme měli 16 dětí. Tyto tábory proběhnou i letos. Stejně tak v roce 2014 proběhl první pobytový tábor pro 34 dětí, který si letos bude mít možnost užít 44 dětí,“ upřesňuje Ullmanová.
I přes veškerou snahu je nejen před sociálními pracovníky, ale také krajem a státem mnoho práce. Plzeňský kraj skutečně potřebuje aktivně vyhledávat dlouhodobé i přechodné pěstouny a Česká republika zase změnit nelichotivou situaci, kdy jako jediný stát v rámci EU posílá děti mladší 3 let do ústavů! Jen loni jich bylo kolem 1500. „Pro srovnání, například v Polsku uvažují o zákazu umísťovat do domovů děti mladší 12 let, na Slovensku pak reformu, o niž se snažíme my nyní, odstartovali v 90. letech minulého století,“ konstatuje Ullmanová.
