Když si během sezóny vyšlápnete na deset nejzajímavějších míst Plzeňského kraje podle Hradního indexu Kláštorná Kalcia, nastoupáte 1 750 výškových metrů a ujdete přes 22 kilometrů. To je podobné převýšení, jako kdybyste z Pece pod Sněžkou dvakrát vyšli na nejvyšší horu České republiky, a vzdálenost delší než půlmaraton. Jedničkou mezi nejnáročnějšími hrady se stal Ostrý na Šumavě. Vystoupáte k němu téměř 700 výškových metrů, tedy 230 pater. Druhý nejnáročnější je výstup na Radyni, třetí potom na Kašperk.
Při velkém fyzickém výkonu je potřeba myslet na doplňování vápníku a dalších minerálních látek. Netýká se to ale jen sportu. I takový letní výšlap na hrad může dát tělu zabrat, vždyť tyto památky se často tyčí na pořádných kopcích. Značka minerální vody Kláštorná Kalcia proto sestavila Hradní index, díky kterému je možné plánovat výlety na zajímavé hrady trochu jinak než obvykle – podle obtížnosti výstupu. „S minerální vodou Kláštorná Kalcia se pojí hradní legenda z roku 1241. Obráncům slovenského hradu Turiec, pod kterým pramení, prý dala sílu ubránit se tatarským vojskům. Proto jsme si řekli, že se na tyto památky podíváme zblízka a porovnáme, jak fyzicky náročné je k nim dojít,“ vysvětluje Ivana Minarič, brand manažerka Kláštorná Kalcia.
Pokud byste navštívili všech deset nejnáročnějších hradů v Plzeňském kraji, zdolali byste celkem přes 1 700 výškových metrů. To je jako dvakrát vyjít z Pece pod Sněžkou Obřím dolem na naši nejvyšší horu.
Hrady, které stojí za návštěvu, vybral Josef Hložek z Katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Ve výběru najdete některé známé památky, ale často i místa, o kterých jste možná nikdy neslyšeli. „Středověké hrady nám nabízí pohled hluboko do minulosti, do myšlení lidí ve středověku až novověku a na jejich hmotnou kulturu. Naše země je na hrady velmi bohatá. Na území České republiky se nachází více než tisíc hradů, z nichž mnoho bylo později upraveno na zámky, a také neobyčejně vysoký počet tvrzí a objektů na velmi nejasné hranici mezi hradem a tvrzí. V každém kraji je tak možné najít lokality něčím jedinečné a výjimečné,” upozorňuje Josef Hložek.
Kde si dáte nejvíc do těla?
Největší fušku jednoznačně představuje šumavská hora Ostrý. Není divu, stával tu nejvýše položený hrad na našem území. Z nejbližší vsi Hamry vede k pozůstatkům hradu cesta dlouhá 6,5 kilometru a nastoupáte při ní 696 výškových metrů, tedy asi 230 pater. Z královského strážního hradu z konce 13. století, který byl součástí linie mocenských opěrných bodů na vrcholcích Šumavy, se dochoval příkop vylámaný do skály. Na vrcholu vás ale čeká bonus: protože jde o místo na hranicích s Německem, najdete tu pravou bavorskou hospodu.
Jako druhý se umístil hrad Radyně, ke kterému na cestě dlouhé 2,5 km ze středu Starého Plzence vystoupáte celkem 212 výškových metrů neboli 70 pater. Hrad vybudoval ve 14. století Karel IV. na klíčové Norimberské cestě, v místě kontaktu této komunikace s rožmberskými majetky.
Třetí nejnáročnější výstup pak najdete na Kašperku. Dostanete se k němu po udolání 210 výškových metrů na cestě z Kašperských Hor dlouhé 3,1 km. I tento hrad ze 14. století kdysi střežil klíčovou dálkovou komunikaci, stejně tak česko-bavorskou hranici a také jeden z nejbohatších zlatorudných revírů ve středověké Evropě.
Jdeme na to vědecky, aneb kolik energie spálíte a jak regenerovat
Kláštorná Kalcia doplnila Hradní index vzorovým měřením. Při výstupu na zříceninu hradu Děvičky na turisticky vyhledávané Pálavě měřila energetický výdej tří figurantů s různými fyzickými dispozicemi a věkem. Sportovní lékařka Marie Skalská na základě naměřených hodnot poté určila orientační energetický výdej potřebný k výstupu na hrady zařazené v žebříčku.
Klíčové parametry jsou samozřejmě převýšení a délka trasy. Pokud vyrazíte na hrad Ostrý a vážíte 80 kg, spálíte cestou nahoru přibližně 2 300 kJ. Už to je přibližně jako jedna tabulka hořké čokolády. K tomu si připočtěte o něco menší množství kilojoulů na cestu dolů, a můžete si na vrcholu se zaslouženým pocitem dát pořádný oběd. V tabulce níže je uvedená také přibližná energetická spotřeba jedince o hmotnosti 65 kg.
„Výdej energie závisí i na dalších parametrech, jako je hmotnost, doba výstupu, či aktuální fyzická kondice. Hodnoty jsou proto jen orientační. Pro každého ale platí, že po fyzickém výkonu tělo k regeneraci potřebuje minerály včetně vápníku – zejména v horkém letním počasí, kdy se víc potíme. Zvýšené námaze bychom tedy měli přizpůsobit i pitný režim jako přirozený způsob, jak vápník a další minerální látky doplnit,“ upozorňuje MUDr. Marie Skalská, lékařka Pro Fit Institutu, která se odborně věnuje aktivnímu životnímu stylu. Právě vysokým obsahem vápníku se Kláštorná Kalcia vyznačuje, a to díky podloží Turčianské doliny, odkud pochází.
