Plzeň udělí dvě čestná občanství a také Cenu města Plzně

Plzeňská profesorka Danuše Bělohlávková získá čestné občanství města Plzně. Stejně tak bude toto nejvyšší osobní vyznamenání západočeské metropole uděleno sládkovi a bývalému řediteli pivovaru Prazdroj a Gambrinus Ivo Hlaváčkovi, a to in memoriam.

Jarní servisní akce AUTO CB

Ocenění schválili zastupitelé. Ti současně rozhodli o tom, že bude udělena i Cena města Plzně, získá ji výzkumný tým pod vedením Daniela Georgieva za objev s názvem The IOD Band, tedy objev „biosenzoru“, který umožňuje včas lokalizovat nádor a odhalit potenciální směr jeho šíření. Předání ocenění se uskuteční 28. října v obřadní síni plzeňské radnice. 

„Čestné občanství získají za celoživotní úspěšné zvyšování prestiže a věhlasu města Plzně v České republice i v zahraničí. Pan Ivo Hlaváček byl jedním z pilířů, na nichž stojí celosvětový úspěch a sláva plzeňského ležáku, paní profesorka Danuše Bělohlávková je výraznou pedagogickou osobností, jež se mimo jiné podílela na založení Francouzské aliance i pomáhala organizovat uzavírání partnerství města Plzně a Plzeňského kraje s francouzskými městy a regiony. Osmičlenný výzkumný tým pod vedením Daniela Georgieva bude oceněn za objev ‚chytrých‘ kvasinek, které byly pomocí genetických modifikací naprogramovány k funkci diagnostiky metastáze rakovinných buněk,“ přiblížil primátor Martin Zrzavecký. 

Danuše Bělohlávková se narodila v roce 1926 v Plzni. Po ukončení studia na fakultě filozofické Karlovy univerzity v Praze začala působit jako pedagog, nejdříve na základní škole, později na Střední průmyslové škole strojní v Plzni. V roce 1967 byla přeložena na gymnázium v ulici Pionýrů, obor dějepis, francouzština, kde působila až do roku 1981, kdy odešla do penze. Po roce 1989 jako první v republice organizovala rekvalifikační kurzy francouzštiny pro ruštináře na pedagogické fakultě v Plzni. Již od roku 1967 začala podle možností budovat kontakty s Francií, začala exkurzemi do knihovny Francouzského institutu ve Štěpánské ulici v Praze. Vstoupila do Vědeckotechnické společnosti, sekce jazyků. Pořádala v Plzni semináře pro techniky, lékaře, lingvisty ve spolupráci s francouzským institutem. Od roku 1989 začala pracovat na založení Francouzské aliance, je čestnou předsedkyní této organizace. Zároveň začala organizovat uzavírání partnerství města Plzně a Plzeňského kraje s francouzskými městy a regiony. Obdržela řadu významných vyznamenání. 

Ivo Hlaváček reprezentuje třetí generaci významné pivovarské dynastie Hlaváčků. Narodil se 5. června 1926 ve znojemském pivovaru, v rodině sládka Františka Hlaváčka. V Plzni žil od roku 1929, kdy jeho otec František vyhrál konkurz na místo sládka v pivovaru Prazdroj. V roce 1945 maturoval Ivo Hlaváček na plzeňském reálném gymnáziu a pokračoval studiem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, obor kvasná chemie a technologie, v roce 1950 pokračoval ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. V roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku. V roce 1958 se vrátil do Plzeňského Prazdroje jako vrchní sládek. Po třicet let, tedy až do roku 1987 řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako sládek, výrobní a podnikový ředitel. Ivo Hlaváček se stal jedním z pilířů, na kterých stojí celosvětový úspěch a sláva plzeňského ležáku. Jeho zásluhou se podařilo udržet výrobní postup piva Pilsner Urquell po celou dobu. Při výstavbě varen Prazdroje v letech 1969 – 1970 odmítl všechny zamýšlené experimenty a zasadil se o nákup klasických měděných varných souprav, které jsou jednou z klíčových podmínek pro zachování charakteru piva Pilsner Urquell, tak jak ho uvařil v roce 1842 Josef Groll. Vedle vlastní manažerské práce byl Ivo Hlaváček jedním z prvních kandidátů věd v pivovarském oboru, aktivně se podílel na vědecké činnosti v oblasti pivovarnictví a vzdělávání. Bohatá je i jeho přednášková a publikační činnost.  Z jeho iniciativy se podařilo vybudovat v Plzeňském Prazdroji jednu z nejbohatších knihoven s odbornou tematikou piva a sladu a vytvořit tak podmínky pro studium řady českých odborníků. Ivo Hlaváček pomáhal vychovat několik generací českých sládků a svou činností po desetiletí přispíval k propagaci slavného plzeňského ležáku v mnoha zemích. Prostřednictvím své práce výrazně přispěl k vytváření jedinečného jména města Plzně. V roce 2002 byl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Zemřel 6. ledna 2008.

Výzkumný tým Daniela Georgieva má osm členů, čtyři jsou z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (Hynek Kasl, Václav Pelíšek, Anna Sosnová, Jiří Louda), tři z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy (Martin Cienciala, Veronika Kolejáková, Filip Nemčko), jeden z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni (Jan Bejvl), pět studentů doktorského studia z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni bylo jejich poradci (Tereza Puchrová, Jiří Fatka, Pavel Fikar, Katka Pěchotová, Pavel Zach), vedoucím týmu je Daniel Georgiev a druhým instruktorem ředitel centra NTIS Eduard Janeček. Tým uspěl v konkurenci 259 vědeckých týmů na mezinárodní soutěži „iGEM 2015 Giant Jamboree“ s nástrojem, který slouží pro diagnostiku dynamiky rakovinných buněk. Kromě ceny za nominaci do finále a za druhé místo v hlavní soutěži získal tým také ocenění za nejlepší model, software a aplikaci v oboru medicíny.


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka