Značka Místní výrobek ze západu Čech je udělována od roku 2010. Jejím cílem bylo podpořit šikovné lidi z oblasti Konstantinolázeňska, Stříbrska, Plánska a Hracholusek, kteří vyrábějí rukodělné nebo zemědělské výrobky. V minulosti získalo toto označení udělované Místní akční skupinou Český Západ přes 50 nositelů. Ne všichni ale v podnikání pokračují, někteří se z regionu odstěhovali a tak v loňském roce proběhla opakovaná certifikace a oprávnění užívat značku bylo prodlouženo nebo nově uděleno 25 malým podnikatelům. Další postupně přibývají.
Kritéria pro získání značky jsou vcelku jednoduchá: využití místních surovin, receptur či postupů, využití ruční, řemeslné či duševní práce místních lidí a výroba v místě. „Značku udělujeme primárně v oblasti působnosti naší místní akční skupiny, tedy na Konstantinolázeňsku, Stříbrsku, Plánsku a v okolí Hracholusek, ale po dohodě se sousedními MAS se nebráníme ani zájemcům z blízkého okolí, například Mariánskolázeňska, Tepelska, Manětínska nebo Nýřanska,“ vysvětluje Jan Florian z MAS Český Západ. Značku uděluje osmičlenná certifikační komise složená ze zástupců MAS i samotných řemeslníků. Případní zájemci o značku se mohou podívat na www.mascz.cz/znacka.html. „Certifikační komise zasedá několikrát do roka a průběžně vyhodnocuje došlé přihlášky. Nejbližší uzávěrka je do konce března,“ dodává Florian. Řemeslníci, kteří do té doby získají certifikát, budou uvedeni v připravované mapě. Všichni pak budou prezentováni na webových stránkách, které budou spuštěny v dubnu.
Řemeslnou výrobu může zastavit EET
MAS Český Západ je spolupořadatelem několika kulturních akcí, jejichž součástí bývají i oblíbené řemeslné jarmarky. V souvislosti se zavedením EET se ale organizátoři obávají poklesu zájmu místních řemeslníků i dalších stánkařů.
„Většina nositelů naší značky vyrábí jen tak pro radost a příležitostný prodej na jarmarcích v letní a předvánoční sezóně je pro ně spíš drobným přivýdělkem a možností podělit se o radost ze svých výrobků s dalšími lidmi. Řemeslnou výrobou se živí jen asi třetina, ostatní mají jiné zaměstnání, nebo jsou na mateřské či v důchodu. Pořídit si terminál EET s tiskárnou účtenek a platit měsíční paušál několik stovek za mobilní připojení k internetu je pro ně v porovnání se ziskem z účasti na několika letních jarmarcích naprosto nereálné,“ uvádí Florian. Z dosavadních 25 nositelů značky Místní výrobek ze západu Čech má EET pokladnu zatím jen pětina. Ostatní o jejím pořízení teprve uvažují. Většiny z nich se zavedení EET bude týkat až ve 4. fázi, tedy od června 2018.
„Musíme také vzít v potaz, že řada z nich jsou již senioři, nemají dotykové mobily a nechtějí se učit s nimi zacházet. Řemeslo je pro ně kus života, a dokud mohou, rádi jej prezentují a občas i něco prodají. To od příští sezóny již možné nebude,“ doplnil Florian. Pořadatelé kulturních akcí se obávají, že zručné místní řemeslníky nahradí na jarmarcích prodejci průmyslově vyráběného zboží a rukodělné zboží tak postupně vymizí. „Snažíme se tomu předejít a spolu s řemeslníky hledáme možnosti, jak tradiční zboží na jarmarcích udržet. Jednali jsme i s místním poslancem a oslovili jsme také Ministerstvo financí,“ dodal Florian.
Řemeslníci doufají, že se pro řemeslné jarmarky a farmářské trhy podaří vyjednat výjimku, podobně jako třeba v Rakousku, kde EET platí jen pro podnikatele s ročním obratem nad 15 tisíc EUR, v případě prodejců, jejichž obchod se nenachází v trvale uzavřených prostorách dokonce s obratem nad 30 tisíc EUR. Takové výjimky ale náš zákon zatím bohužel nepřipouští.
