Počkal si na tmu a vyrazil do vsi. Hlad byl velký a snadná kořist v podobě kropenatých slepic mu za trochu toho rizika stála.
„Ráno kolem čtvrté jsem musel několikrát vyrazit houknout na psa, štěkal na zahradě jako pominutý, vzbudil celou ulici“, říká pan Lang z
Příšova, majitel slepic i psa. Ráno se šel podívat, co tam ten pes vlastně má, a když našel za psí boudou mezi pletivem od kotce a
sousedovým plaňkovým plotem stočenou dospělou vydru, tak nevěřil vlastním očím. Pochválil psa a hned zatelefonoval na plzeňskou záchrannou stanici živočichů, co má s vydrou dělat.
Její šéf Karekl Makoň dorazil na místo kolem deváté hodiny. "Vydra si spokojeně pochrupovala mezi ploty, což mě trochu zarazilo. Zvíře může být poraněné, nebo má nějaký problém, a proto šlo za snadnou kořistí. Od potoka je zhruba 150 m mezi domy, a je jasné, že se psem na zahradě u výběhu slepic nepočítalo. Teď je tady napresovaná vydra mezi ploty a za světla se přes psa nedostane. Pravděpodobně proto čekala na tmu a v úzkém tmavém prostoru se cítila v bezpečí," popisuje Makoň.
"Šťouchl jsem do ní přes pletivo psího kotce dřevěnou latí, a hned mi bylo jasné, že odchytit jedno z našich nejmrštnějších, nejrychlejších a
nejsilnějších šelem nebude vůbec snadné. Navíc zahrada u rodinného domku byla plná dětí, z druhé strany výběh se slepicemi a od souseda poměrně fortelný plaňkový plot. Není nad to, když se ke všemu pěkně může, a tak jsem se snažil ze žebříku strčit do úzké mezery mezi ploty stahovací odchytový podběrák. Jenže vydra není vůbec hloupá, a tak se jí do síťového pytle vůbec nechtělo. Prskala, kousala, chytala se za pytlovinu podběráku, snažila se šplhat po plotě. Dalo nám s panem Langem hodně práce ji do podběráku vůbec dostat a ještě lze mluvit o velké náhodě," dodává.
Nakonec se to však podařilo, Makoň zatáhl síťový pytel a opatrně vytáhl vydru ven. Obrovský válec v huňatém a blýskavém kožichu lítal v síti, trhal oka pytloviny a snažil se dostat ven. "Jen tak tak jsme vydráka v podběráku a režném pytli dovezli k potoku. Tady jsem vizuálně vydru zkontroloval a vypustil na svobodu," uzavírá Karel Makoň.
Více na přiložených fotografiích z akce.
Dodatek Karla Makoně:
Návštěva vydry v zástavbě není nijak výjimečná věc, většinou se jedná o potulné samce, kteří migrují po vodotečích sem tam a hledají samice a potravu. Dost často najdeme takového vydřího samce přejetého na silnici či zachyceného v nějaké jiné civilizační pasti. Nelze však ani vyloučit nějakou zvířecí nákazu. Mezi liškami a kunami řádí v kraji psinka, a právě nemocná zvířata se pak uchylují za potravou i do míst, kde bychom je nejméně čekali. V tomto případě však vydru řádně vyšetřit nebylo možné, a tak byla v souladu se zákonem (jedná se o zvláště chráněného živočicha) vypuštěna na lokalitě zpět do volné přírody. Mezi námi, je to beztak nádherné zvíře, a tak jsem rád, že pan Lang zavolal.
