Materiál, kterým se budou zabývat ve čtvrtek na svém zasedání zastupitelé města, reaguje na změnu legislativy, tedy na nový zákon č. 134/2016 Sb. Zákona o zadávání veřejných zakázek účinný od 1. října 2016, jehož jedním z cílů je zjednodušit přístup zadavatele k veřejným zakázkám.
V metodice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z 31. prosince 2015 zveřejněné na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj České republiky je uvedeno, že zakázky malého rozsahu, tedy do výše 6 milionů korun bez DPH u stavebních prací a pod 2 miliony korun bez DPH u služeb a dodávek, je možné realizovat třemi způsoby, tedy přímým zadáním jednomu dodavateli, uzavřenou výzvou nebo otevřenou výzvou.
Město Plzeň kombinuje ve svých zásadách pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu všechny tři způsoby zadání, a to dle velikosti zakázky. Do půl milionu korun umožňuje Plzeň přímé zadání, což zůstává v novelizaci Zásad pro zadávání veřejných zakázek města Plzně nezměněno. U dodávek a služeb od 0,5 milionu do 1 milionu korun bez DPH a u stavebních prací od 0,5 milionu korun do 3 milionů bez DPH je navrženo využití uzavřené výzvy, kdy budou obesílány alespoň tři firmy, město si tak v podstatě provede „průzkum trhu“ a vyzve k předložení nabídek nejméně tři firmy. U dodávek a služeb v rozsahu 1 až 2 miliony korun bez DPH a u stavebních prací v rozsahu 3 až 6 milionů korun bez DPH město dělá otevřenou výzvu, tedy z přihlášených zájemců by jich dle novelizace svých zásad obeslalo pět místo původně stanovených osmi. Obecně řečeno snížení počtu obesílaných zájemců výrazně sníží administrativní zatížení úřadu.
Hlavním cílem úprav je zrychlit administrativní proces a snížit celkové zatížení úřadu, po tomto opatření na území města Plzně volaly i jednotlivé městské obvody. Dle informací v důvodové zprávě nového zákona č. 134/2016 Sb. Zákona o zadávání veřejných zakázek je vypočítáno, že náklady na jednu zakázku, tedy administrativní zátěž ve vazbě na zaměstnance, činí v případě zakázky soutěžené dle zákona zhruba 46 tisíc korun. Penzum úkonů, které realizuje město Plzeň při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, je přitom téměř shodné jako při soutěžení dle zákona. Město Plzeň chce opatřením zrychlit zúřadování zakázky, „chce stavět, nikoliv papírovat“.
Transparentnost celého procesu zůstane zachována, a to vzhledem k tomu, že město Plzeň dle zákona o registru smluv s účinností od 1. července 2016 zveřejňuje všechny smlouvy nad 50 tisíc korun v registru smluv. Město Plzeň zveřejňovalo dobrovolně smlouvy nad 50 tisíc korun uzavřené při zadávání veřejných zakázek ještě před účinností zákona o registru smluv, a to na svém profilu zadavatele. Zveřejněním smluv je zajištěna veřejná kontrola, kdokoliv s přístupem k internetu může zkontrolovat takzvaná metadata neboli informace o tom, s kým je zakázka uzavřena, jaký je předmět díla, cena, splatnost i další údaje. Město Plzeň také, aniž by to nařizoval zákon, má vlastní výbor pro zadávání veřejných zakázek, v němž jsou zastoupeni i členové opozičních stran. Zastupitelé tak mají plnohodnotný přístup k informacím o veřejných zakázkách.
Pravidla, která si Plzeň svými zásadami nastavila, jsou přísná i ve srovnání s jinými velkými městy v České republice, tedy například Prahou – konkrétně například městskou částí Praha 1, Brnem,
Libercem a Českými Budějovicemi. V těchto městech ani městské části například vůbec neexistují výbory pro zadávání veřejných zakázek. Žádné z těchto měst ani městská část při hranici do šesti milionů korun u stavebních prací neobesílá více než pět zájemců. Například Brno zasílá výzvu třem zájemcům, městská část Praha 1 čtyřem zájemcům.
Novelu znění Zásad pro zadávání veřejných zakázek projednal a schválil Výbor pro zadávání veřejných zakázek Zastupitelstva města Plzně. Pro její uvedení v praxi je třeba ještě její schválení v Zastupitelstvu města Plzně, které ji bude projednávat na svém zasedání dne 15. prosince 2016.
